PetrPikora.com - Krkonoše, Jizerské hory, Český ráj

  Paličník (německy Käulige Berg) je vrcholové skalisko nacházející se v severních Čechách v pohoří Jizerské hory. Nadmořská výška hory je 944 metrů. Vrchol je zpřístupněn kamennými schody a vyhlídkovou plošinou zabezpečenou zábradlím. Od dřevěného kříže rozsáhlý výhled do údolí Smědé, a nejvýznamnější vrcholy Jizerských hor např. na protější Jizeru, sousední vrchol Tišina a skalnaté vrcholy Frýdlantského cimbuří a Ořešníku. V některých mapách je názvem Paličník označován celý Klínový vrch, jehož vrchol (972 m n. m.) se nachází asi tři čtvrtě kilometru východněji (Paličník stojí na západním výběžku jeho hřebene).

  Virtuální prohlídka Jizerských hor. V přípravě. Jizerské hory jsou geomorfologickým celkem a nejsevernějším pohořím Česka. Pohoří bylo nazváno podle řeky Jizery, která pramení na svazích Smrku, což je nejvyšší hora české části hor. Bylo dříve považováno za západní výběžek Krkonoš.

  Rozhledna U Borovice se nachází na stejnojmenné kótě s nadmořskou výškou 669 metrů severozápadně od obce Roprachtice, vlevo od silnice č. 289 ve směru Semily – Vysoké nad Jizerou.

  Szrenica (česky Jínonoš, německy Reifträger) je hora nacházející se na polské straně Krkonoš v hlavním hřebeni, asi 200 m od česko - polské hranice, 3.5 km jižně od Szklarske Poręby. Szrenica se svým špičatým vrcholem odstávajícím z hraničního hřbetu tvoří jednu z dominant západní části Krkonoš. Žulová skladba hory se navenek projevuje sutěmi balvanů i množstvím skalních torů. Na vrcholu stojí od roku 1922 chata Szrenica, pod vrcholem na severním svahu se nachází horní stanice sedačkové lanovky, která slouží také jako lyžařský vlek pro jeden z největších areálů sjezdového lyžování na polské straně Krkonoš. Z polské strany se lze do blízkosti vrcholu dopravit sedačkovou lanovkou ze Szklarske Poręby a poté pěšky dojít po černě značené turistické trase dlouhé přibližně 500 m na samotný vrchol. Z české strany je přístup možný odbočkou z červeně značené cesty česko-polského přátelství.

  Kotelní jámy je chráněné území na jižních svazích hory Kotel v Krkonoších. Tvoří je dva ledovcové kary, Velká a Malá kotelní jáma vymodelované ledovcovou činností v čtvrtohorách a rozkládající se v nadmořské výšce přibližně 1050 až 1400 metrů. Podklad Velké resp. Malé kotelní jámy je tvořen žulou resp. svorem.

  Kotelní jámy je chráněné území na jižních svazích hory Kotel v Krkonoších. Tvoří je dva ledovcové kary, Velká a Malá kotelní jáma vymodelované ledovcovou činností v čtvrtohorách a rozkládající se v nadmořské výšce přibližně 1050 až 1400 metrů. Podklad Velké resp. Malé kotelní jámy je tvořen žulou resp. svorem.

  Špičák, často označovaný jako Tanvaldský Špičák (německy Tannwalder Spitzberg), je výrazný vrch nacházející se mezi městy Tanvald a Albrechtice v pohoří Jizerské hory. Jeho nadmořská výška činí 810 metrů a převyšuje tak severní část tanvaldské kotliny o markantních 320 metrů. Na vrcholu stojí kamenná rozhledna postavená v roce 1909 a o rok mladší turistická chata, upravená do současné podoby v roce 1930. Svahy Špičáku a okolí jsou největším střediskem sjezdového lyžování v Jizerských horách. Ve skiareálu jsou dvě lanové dráhy a 4 lyžařské vleky s 8,2 km sjezdovek. Hora se jmenuje Špičák, takto krátký název lze najít i na mapě III. vojenského mapování a jeho německý ekvivalent, Spitz Berg, na mapě II. vojenského mapování. Přívlastek tanvaldský rozlišuje Špičák od jiných stejnojmenných kopců a zároveň popisuje příslušnost k městu Tanvald, na jehož katastrálním území se hora nachází. Název Tanvaldský Špičák je používán pro železniční stanici na trati Smržovka – Josefův Důl, rozhledn...

  Krkonoše (polsky Karkonosze, německy Riesengebirge) jsou geomorfologický celek a nejvyšší pohoří Česka a České vysočiny. Leží v severovýchodních Čechách (západní částí leží v Libereckém kraji, východní v Královéhradeckém) a na jihu polské části Slezska (v Dolnoslezském vojvodství). Nejvyšší horou Krkonoš i celého Česka je Sněžka (1603 m n. m.). Podle pověstí střeží pohoří bájný duch Krakonoš. Krkonoše patří mezi nejoblíbenější horská místa v Česku.

  Sněžné jámy jsou mohutné ledovcové kary na severním a východním svahu Vysoké pláně na slezské straně Krkonoš. Sněžné jámy jsou přírodní rezervací na polské straně Krkonoš. Jedná se o dva ledovcové kary o hloubce 215 m s rozpukanými žulovými stěnami. Ve dně Velké Sněžné jámy jsou dvě ledovcová jezírka o hloubce do 1,5 m. V Malé Sněžné jámě vede čedičová žíla až do výšky 1425 m. V okolí žíly se vyskytuje 216 druhů vzácné květeny.

  Lomikámen je rod vyšších dvouděložných rostlin z čeledi lomikamenovité. Jsou to většinou vytrvalé byliny s jednoduchými listy a pětičetnými květy. Jsou rozšířeny v počtu asi 450 druhů v Evropě, Asii, severní Africe, Severní Americe a jihoamerických Andách. Většina druhů se vyskytuje v horách a arktických oblastech.

  Panorama ze dne 19.06.2021 Sněžné jámy (německy Schneegruben, polsky Śnieżne Kotły) jsou mohutné ledovcové kary na severním a východním svahu Vysoké pláně na slezské straně Krkonoš. Jáma na severním svahu se jmenuje Malá Sněžná jáma (polsky Mały Śnieżny Kocioł), 550 m dlouhá, 400 m široká a 300 m hluboká, na východním svahu je Velká Sněžná jáma (polsky Wielky Śnieżny Kocioł), 800 m dlouhá, 600 m široká a 300 m vysoká, na jejímž dně se nacházejí ledovcová jezírka Śnieżne Stawki. Sněžné jámy jsou výborným příkladem alpské krajiny, zastoupené řadou vzácných rostlin (např. lomikámen sněžný, lomikámen vstřícnolistý aj.). V roce 1837, tj. v počátcích krkonošské turistiky, byla nad Sněžnými jamami postavena budka s občerstvením a útulkem pro 2 osoby, svého času první krkonošská stavba určená výhradně pro turistické účely. Po roce 1858 zbudovaný kamenný dům s restaurací pro 50 lidí už umožňoval nocleh pro 21 osob. V letech 1896–97 byl z iniciativy rodu Schaffgotschů postaven na vrcholu V...

  Sněžné jámy (německy Schneegruben, polsky Śnieżne Kotły) jsou mohutné ledovcové kary na severním a východním svahu Vysoké pláně na slezské straně Krkonoš. Jáma na severním svahu se jmenuje Malá Sněžná jáma (polsky Mały Śnieżny Kocioł), 550 m dlouhá, 400 m široká a 300 m hluboká, na východním svahu je Velká Sněžná jáma (polsky Wielky Śnieżny Kocioł), 800 m dlouhá, 600 m široká a 300 m vysoká, na jejímž dně se nacházejí ledovcová jezírka Śnieżne Stawki. Sněžné jámy jsou výborným příkladem alpské krajiny, zastoupené řadou vzácných rostlin (např. lomikámen sněžný, lomikámen vstřícnolistý aj.). V roce 1837, tj. v počátcích krkonošské turistiky, byla nad Sněžnými jamami postavena budka s občerstvením a útulkem pro 2 osoby, svého času první krkonošská stavba určená výhradně pro turistické účely. Po roce 1858 zbudovaný kamenný dům s restaurací pro 50 lidí už umožňoval nocleh pro 21 osob. V letech 1896–97 byl z iniciativy rodu Schaffgotschů postaven na vrcholu Vysoké pláně několikapatrový...

  Obec Paseky nad Jizerou byla založena patrně již v 16. století, nejstarší záznam je až z roku 1654. Je pravděpodobné, že v této době byly v nejstarší části obce zvané Makov skelné hutě, zatímco v Havírně, kde jsou patrné zbytky dolů, se podle lidové tradice dobývalo stříbro. Les směrem do hor ustupoval, vznikaly nové paseky s chalupami, objevily se tkalcovské stavy. Největšího počtu obyvatel dosáhly Paseky v r. 1869, kdy ve 212 popisných číslech žilo 1710 obyvatel. Přestože Paseky byla vždy česká obec, za 2. světové války byla okupována. Po skončení války došlo k velkému vylidnění. Chalupy kupovali rekreanti, půda přišla do necitlivých rukou, louky trpěly těžkou mechanizací, mnohde zůstávaly nepokoseny. Roku 1976 byly Paseky připojeny k Rokytnici nad Jizerou, o tři roky později byla zrušena škola. Od roku 1990 jsou Paseky opět samostatnou obcí.

  Rozcestí na náhorní planině západních Krkonoš. Původně hraniční bod čtyř polesí - Harrachov, Rezek, Vítkovice a Krausovy Boudy. Místo dobrých výhledů. Přístup po žluté značce od bývalé Jestřábí boudy nebo Labské louky, po modré značce od Krakonošovy snídaně (Harrachova) nebo Labské boudy a po zelené značce od pramene říčky Mumlavy.

  Harrachovy kameny (německy Harrachsteine) jsou s výškou 1421 m desátou nejvyšší horou české strany Krkonoš, ležící 6 km severozápadně od Špindlerova Mlýna a 6 km severovýchodně od Rokytnice nad Jizerou. Vrchol poskytuje panoramatický rozhled. Na vrcholu se vypínají žulové skalky vysoké 5 m, samotná hora je budovaná ze svoru. Směrem na jih přechází vrcholová plošina do skalnatých srázů Velké Kotelní jámy, severní svahy jsou mírné a svažují se na Pančavskou louku. Na severním svahu pod hřebenem stojí několik řopíků, betonových bunkrů z doby před 2. světovou válkou. Porost tvoří řídké ostrůvky kleče s ojedinělým výskytem smrků. Na vrcholu roste jen smilka.

  Medvědín (německy Schüsselberg) je hora v Krkonoších v závěru Západního Českého hřbetu, táhnoucím se mezi Harrachovem a Špindlerovým Mlýnem, od kterého je vrchol vzdálený asi 2,5 km severozápadně. Na západě je Medvědín oddělen mělkým sedlem od Zlatého návrší, na severu a východě spadá prudce do údolí o 400-500 výškových metrů, na jihu přechází v Žalský hřbet, od kterého je oddělen sedlem nedaleko Horních Míseček. Na vrcholu stojí televizní vysílač a od roku 1979 sem vede sedačková lanovka ze Špindlerova Mlýna. Velmi dobré výhledy. Medvědín je významným lyžařským střediskem. Na jihovýchodním svahu je vybudován skiareál Medvědín se 3 sjezdovkami různých obtížností (černá, červená a modrá), 1 lanovkou a 2 vleky. Sedačková lanovka začíná ve Špindlerově Mlýně a v její horní polovině vede paralelně lyžařský vlek. Druhý vlek začíná v Horních Mísečkách. Z vrcholu Medvědína vede i běžecká trať na Zlaté návrší, případně se dá sjet na Horní Mísečky, kde začíná několik dalších běžeckých trat...

  Svinské louže u Medvědína v Krkonoších 14.02.2021 Sedlo s rašeliništi a rašelinnými jezírky, kterým projdete v létě suchou nohou po dřevěném chodníčku. Moje fotografie , hudbu nebo videa najdete na stránkách Instagramu , SoundCloudu , YouTube , Facebooku , Twitteru nebo mapách Google . Všechna média můžete volně využívat pro komerční i nekomerční využití. Jsou-li média opatřena vodoznakem (logem PetrPikora.com ), musí být prezentována včetně tohoto vodoznaku. Chcete-li média prezentovat bez autorského vodoznaku, kontaktujte mě prosím. Pomohl jsem Vám? Můžete mi přispět libovolnou částkou na další tvorbu. Děkuji.

  Obec Vítkovice, též Vítkovice v Krkonoších se nachází v okrese Semily, v Libereckém kraji. Leží v Krkonoších podél údolí řeky Jizerky. Žije zde 386 obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1606. V 1. polovině 17. století zde pracovala sklářská huť patřící huťmistrovskému rodu Preisslerů. Fotografie pořízena 31.01.2021 ve Vítkovicích. Moje fotografie , hudbu nebo videa najdete na stránkách Instagramu , SoundCloudu , YouTube , Facebooku , Twitteru nebo mapách Google . Všechna média můžete volně využívat pro komerční i nekomerční využití. Jsou-li média opatřena vodoznakem (logem PetrPikora.com ), musí být prezentována včetně tohoto vodoznaku. Chcete-li média prezentovat bez autorského vodoznaku, kontaktujte mě prosím. Pomohl jsem Vám? Můžete mi přispět libovolnou částkou na další tvorbu. Děkuji.

  Sedlo s rašeliništi a rašelinnými jezírky, kterým projdete suchou nohou po dřevěném chodníčku. Fotografie pořízena 14.02.2021. Moje fotografie , hudbu nebo videa najdete na stránkách Instagramu , SoundCloudu , YouTube , Facebooku , Twitteru nebo mapách Google . Všechna média můžete volně využívat pro komerční i nekomerční využití. Jsou-li média opatřena vodoznakem (logem PetrPikora.com ), musí být prezentována včetně tohoto vodoznaku. Chcete-li média prezentovat bez autorského vodoznaku, kontaktujte mě prosím. Pomohl jsem Vám? Můžete mi přispět libovolnou částkou na další tvorbu. Děkuji.

  Pančavský vodopád 14.02.2021 - fotografie pořízena zoomem kousek za Medvědínem Pančavský vodopád je vodopád v obci Špindlerův Mlýn v Královéhradeckém kraji. Jedná se o nejvyšší vodopád v Česku. Měří 148 metrů a nachází se na východním svahu v horní závěrečné části Labského dolu v Krkonošských hřbetech v Krkonoších. Moje fotografie , hudbu nebo videa najdete na stránkách Instagramu , SoundCloudu , YouTube , Facebooku , Twitteru nebo mapách Google . Všechna média můžete volně využívat pro komerční i nekomerční využití. Jsou-li média opatřena vodoznakem (logem PetrPikora.com ), musí být prezentována včetně tohoto vodoznaku. Chcete-li média prezentovat bez autorského vodoznaku, kontaktujte mě prosím. Pomohl jsem Vám? Můžete mi přispět libovolnou částkou na další tvorbu. Děkuji.