Přeskočit na hlavní obsah

Tanvaldský Špičák

 




Špičák, často označovaný jako Tanvaldský Špičák (německy Tannwalder Spitzberg), je výrazný vrch nacházející se mezi městy Tanvald a Albrechtice v pohoří Jizerské hory. Jeho nadmořská výška činí 810 metrů a převyšuje tak severní část tanvaldské kotliny o markantních 320 metrů. Na vrcholu stojí kamenná rozhledna postavená v roce 1909 a o rok mladší turistická chata, upravená do současné podoby v roce 1930. Svahy Špičáku a okolí jsou největším střediskem sjezdového lyžování v Jizerských horách. Ve skiareálu jsou dvě lanové dráhy a 4 lyžařské vleky s 8,2 km sjezdovek.

Hora se jmenuje Špičák, takto krátký název lze najít i na mapě III. vojenského mapování a jeho německý ekvivalent, Spitz Berg, na mapě II. vojenského mapování. Přívlastek tanvaldský rozlišuje Špičák od jiných stejnojmenných kopců a zároveň popisuje příslušnost k městu Tanvald, na jehož katastrálním území se hora nachází. Název Tanvaldský Špičák je používán pro železniční stanici na trati Smržovka – Josefův Důl, rozhlednu na vrcholu a lyžařský areál na severních svazích.

Zhruba od roku 1886 byla na vrcholu hory hospoda, kde se prodávalo lahvové pivo. V roce 1904 došlo k dohodě s vlastníky pozemků a na Špičáku vyrostla dřevěná výletní chata s restaurací, tzv. Stará bouda, která však 3. listopadu 1905 z neznámých důvodů vyhořela. Nejstarší vyhlídka byla zpřístupněna 4. srpna 1889. Dnešní kamennou rozhlednu nechal postavit Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory podle plánů architekta Roberta Hemmricha. Rozhledna, dokončená 4. července 1909, nesla na počest šedesátého výročí panování císaře Františka Josefa I jméno Jubilejní rozhledna Františka Josefa I. Rok po rozhledně byl dostavěn také přilehlý hostinec. Dnešní podobu získala chata roku 1930.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hruboskalsko

Hruboskalsko je přírodní rezervace vyhlášená 22. dubna 1998. S plochou 219,2 ha patří k největším skalním městům v Chráněné krajinné oblasti Český ráj. Důvodem ochrany je rozsáhlé skalní město se zachovalými reliktními bory. Hruboskalské skalní město zahrnuje stovky skalních masivů i samostatné věže, které dosahují výšky až 60 m. Díky malé odolnosti pískovce a stálému působení řady vlivů jsou skály bohaté na nejrůznější tvary a formy (voštiny, okna, brány). Hruboskalsko je součástí Geoparku Český ráj, který byl zařazen do sítě evropských geoparků v říjnu 2005. Je to jedna z nejpůvodnějších českých horolezeckých oblastí, k nejznámějším věžím patří Kapelník, Lebka, Maják a Osudová. Mezi českým horolezeckým svazem a Správou Chráněné krajinné oblasti Český ráj je uzavřena dohoda, která zahrnuje podmínky lezení na pískovci. Hruboskalské skalní město je také významnou turistickou oblastí. Mezi nejznámější památky patří zámek Hrubá skála, který byl postaven na skalním mas...

Zámek Valdštejn fotografie

Valdštejn (Waldstein) je zřícenina v okrese Semily blízko Turnova, v oblasti Českého ráje. Rodový hrad pánů z Valdštejna pochází z druhé poloviny 13. století. Je jedním z nejstarších hradů v tomto kraji.Nyní je Valdštejn v držení města Turnova. Hrad postavila jedna z větví rodu Markvarticů asi v letech 1260 až 1280. Byl to zřejmě Jaroslav z Hruštice či jeho syn Zdeněk a Valdštejn se pak stal jejich rodovým sídlem, podle něhož oni i jejich potomci používali predikát páni z Valdštejna. Jsou označováni jako Valdštejnové. Jaroslav z Hruštice (Hruštice byla tvrz u Turnova) zprvu používal jméno Jaroslav z Lemberka, protože byl příslušníkem rodiny Lemberků, třetím synem Havla z Lemberka. Havel z Lemberka pocházel z rodu Markvarticů, který získal v severních Čechách rozsáhlá území za pomoc Přemyslovcům. Matkou Jaroslava byla Zdislava z Lemberka, svatořečená v roce 1995.

Sněžné jámy video

Animované video Sněžných jam pro volné i komerční využití (s vodoznakem). Sněžné jámy (německy Schneegruben, polsky Śnieżne Kotły) jsou mohutné ledovcové kary na severním a východním svahu Vysoké pláně na slezské straně Krkonoš. V roce 1837, tj. v počátcích krkonošské turistiky, byla nad Sněžnými jamami postavena budka s občerstvením a útulkem pro 2 osoby, svého času první krkonošská stavba určená výhradně pro turistické účely. Po roce 1858 zbudovaný kamenný dům s restaurací pro 50 lidí už umožňoval nocleh pro 21 osob. V letech 1896–97 byl z iniciativy rodu Schaffgotschů postaven na vrcholu Vysoké pláně několikapatrový luxusní horský hotel Schneegrubenbaude s vyhlídkovou věží, se 44 dvoulůžkovými pokoji a několika jídelnami. Za druhé světové války se hotel stal rekreačním zařízením německé Luftwaffe. Po roce 1945, kdy se Polsko posunulo na západ, připadlo mu Slezsko a původní německojazyčné obyvatelstvo bylo z většiny vyhnáno, se budově začalo říkat Wawel, pro její podobnost s krak...