PetrPikora.com - Krkonoše, Jizerské hory, Český ráj

  Paličník (německy Käulige Berg) je vrcholové skalisko nacházející se v severních Čechách v pohoří Jizerské hory. Nadmořská výška hory je 944 metrů. Vrchol je zpřístupněn kamennými schody a vyhlídkovou plošinou zabezpečenou zábradlím. Od dřevěného kříže rozsáhlý výhled do údolí Smědé, a nejvýznamnější vrcholy Jizerských hor např. na protější Jizeru, sousední vrchol Tišina a skalnaté vrcholy Frýdlantského cimbuří a Ořešníku. V některých mapách je názvem Paličník označován celý Klínový vrch, jehož vrchol (972 m n. m.) se nachází asi tři čtvrtě kilometru východněji (Paličník stojí na západním výběžku jeho hřebene).

  Jizerské hory (německy Isergebirge, polsky Góry Izerskie, hovorově též nazývané Jizerky ) jsou geomorfologickým celkem a nejsevernějším pohořím Česka. Pohoří bylo nazváno podle řeky Jizery, která pramení na svazích Smrku, což je nejvyšší hora české části hor. Bylo dříve považováno za západní výběžek Krkonoš. Zhruba třetina pohoří se nachází v Polsku, kde také leží Wysoka Kopa (1126 m), nejvyšší vrchol celých Jizerských hor. Panorama Jizerských hor Kolem hor se nacházejí města Liberec, Frýdlant, Raspenava, Nové Město pod Smrkem, Świeradów-Zdrój, Szklarska Poręba, Desná, Tanvald a Jablonec nad Nisou. Z hlediska územněsprávního členění se česká část pohoří nachází v okresech Liberec, Jablonec nad Nisou a Semily Libereckého kraje.

  Hrad Bezděz panorama Bezděz je zřícenina hradu v okrese Česká Lípa. Nachází se na kopci Bezděz v Dokeské pahorkatině, nad vsí Bezděz, v blízkosti Máchova jezera, 6 km jihovýchodně od města Doksy. Jedná se o hrad s obvodovou zástavbou. Hrad byl poprvé zmíněn roku 1264 za vlády Přemysla Otakara II.

  Panoramatická prohlídka okolí kostelu v Křižlicích. Evangelický kostel v Křížlicích je jednolodní kostel z roku 1786. Původně luterská modlitebna patří českobratrskému sboru v Křížlicích. První písemná zmínka o obci Křížlice pochází z roku 1492, avšak malý dřevěný kostelík zde stál již roku 1358. V 15. století jej zřejmě užívala církev podobojí. Rozvoji protestantství napomáhal i majitel panství Václav Záruba z Hustiřan. Po bitvě na Bílé hoře bylo sice vydáno Obnovené zřízení zemské, avšak díky odlehlosti Křížlic a rozložení domů se snahy rekatolizace míjely účinkem. Napomohla tomu i mírná povaha Kardinála Arnošta z Harrachu, možnost uprchnout do blízké Lužice či velmi časté kázání v němčině. Když byl roku 1781 byl vydán Josefem II. toleranční patent, v Křížlicích vznikl o rok později největší evangelický sbor v Čechách a přihlásil se k luterskému vyznání. V té době patřili do křížlického luterského sboru i luterští evangelíci ze vzdáleného Libštátu a Spálova. Protestanti shromáž...

  Virtuální prohlídka Jizerských hor. V přípravě. Jizerské hory jsou geomorfologickým celkem a nejsevernějším pohořím Česka. Pohoří bylo nazváno podle řeky Jizery, která pramení na svazích Smrku, což je nejvyšší hora české části hor. Bylo dříve považováno za západní výběžek Krkonoš.

  Rozhledna U Borovice se nachází na stejnojmenné kótě s nadmořskou výškou 669 metrů severozápadně od obce Roprachtice, vlevo od silnice č. 289 ve směru Semily – Vysoké nad Jizerou.

  Szrenica (česky Jínonoš, německy Reifträger) je hora nacházející se na polské straně Krkonoš v hlavním hřebeni, asi 200 m od česko - polské hranice, 3.5 km jižně od Szklarske Poręby. Szrenica se svým špičatým vrcholem odstávajícím z hraničního hřbetu tvoří jednu z dominant západní části Krkonoš. Žulová skladba hory se navenek projevuje sutěmi balvanů i množstvím skalních torů. Na vrcholu stojí od roku 1922 chata Szrenica, pod vrcholem na severním svahu se nachází horní stanice sedačkové lanovky, která slouží také jako lyžařský vlek pro jeden z největších areálů sjezdového lyžování na polské straně Krkonoš. Z polské strany se lze do blízkosti vrcholu dopravit sedačkovou lanovkou ze Szklarske Poręby a poté pěšky dojít po černě značené turistické trase dlouhé přibližně 500 m na samotný vrchol. Z české strany je přístup možný odbočkou z červeně značené cesty česko-polského přátelství.

  Kotelní jámy je chráněné území na jižních svazích hory Kotel v Krkonoších. Tvoří je dva ledovcové kary, Velká a Malá kotelní jáma vymodelované ledovcovou činností v čtvrtohorách a rozkládající se v nadmořské výšce přibližně 1050 až 1400 metrů. Podklad Velké resp. Malé kotelní jámy je tvořen žulou resp. svorem.

  Kotelní jámy je chráněné území na jižních svazích hory Kotel v Krkonoších. Tvoří je dva ledovcové kary, Velká a Malá kotelní jáma vymodelované ledovcovou činností v čtvrtohorách a rozkládající se v nadmořské výšce přibližně 1050 až 1400 metrů. Podklad Velké resp. Malé kotelní jámy je tvořen žulou resp. svorem.

  Špičák, často označovaný jako Tanvaldský Špičák (německy Tannwalder Spitzberg), je výrazný vrch nacházející se mezi městy Tanvald a Albrechtice v pohoří Jizerské hory. Jeho nadmořská výška činí 810 metrů a převyšuje tak severní část tanvaldské kotliny o markantních 320 metrů. Na vrcholu stojí kamenná rozhledna postavená v roce 1909 a o rok mladší turistická chata, upravená do současné podoby v roce 1930. Svahy Špičáku a okolí jsou největším střediskem sjezdového lyžování v Jizerských horách. Ve skiareálu jsou dvě lanové dráhy a 4 lyžařské vleky s 8,2 km sjezdovek. Hora se jmenuje Špičák, takto krátký název lze najít i na mapě III. vojenského mapování a jeho německý ekvivalent, Spitz Berg, na mapě II. vojenského mapování. Přívlastek tanvaldský rozlišuje Špičák od jiných stejnojmenných kopců a zároveň popisuje příslušnost k městu Tanvald, na jehož katastrálním území se hora nachází. Název Tanvaldský Špičák je používán pro železniční stanici na trati Smržovka – Josefův Důl, rozhledn...

  Vážka čtyřskvrnná (Libellula quadrimaculata) je druh vážky z podřádu šídel. Vyskytuje se ve střední i severní části Asie, v Severní Americe a skoro v celé Evropě. V celém Česku je to běžný druh. Tělo vážky čtyřskvrnné má délku 39–48 mm. Zbarvení samečka a samičky je podobné. Hruď mají hnědou, na zadečku jsou hnědožlutí, na konci zadečku černí a po bocích mají žluté skvrny. Hnědé oči se jim na temeni dotýkají v bodě. Na zadních křídlech mají u základny křídel tmavě hnědé skvrny. Hnědou skvrnu mají ještě na uzlu všech křídel, což je u nás spolehlivý určovací znak této vážky. Světle hnědou skvrnu mívají ještě u plamky. Plamka je zbarvena černě. Zadeček samečků se od hrudi postupně šípovitě zužuje, naproti tomu u samičky je zadeček širší a zužuje se až ke konci. Nymfy (larvy) se líhnou z vajíčka po 2-3 týdnech. Žijí ve stojatých mělkých vodách s pobřežní vegetací, kde se vyvíjí 2 roky. Dospělci létají od května do července. Loví hmyz za klikatého letu ve výšce 40–50 cm. Často usedají...

  Krkonoše (polsky Karkonosze, německy Riesengebirge) jsou geomorfologický celek a nejvyšší pohoří Česka a České vysočiny. Leží v severovýchodních Čechách (západní částí leží v Libereckém kraji, východní v Královéhradeckém) a na jihu polské části Slezska (v Dolnoslezském vojvodství). Nejvyšší horou Krkonoš i celého Česka je Sněžka (1603 m n. m.). Podle pověstí střeží pohoří bájný duch Krakonoš. Krkonoše patří mezi nejoblíbenější horská místa v Česku.

  Mumlavský vodopád je necelých 10 metrů vysoký vodopád, který se nachází v Libereckém kraji, okrese Semily v České republice asi 2 km od Harrachova. Jedná se o přírodní zajímavost, která se nachází v ochranném pásmu Krkonošského národního parku.

  Sněžné jámy jsou mohutné ledovcové kary na severním a východním svahu Vysoké pláně na slezské straně Krkonoš. Sněžné jámy jsou přírodní rezervací na polské straně Krkonoš. Jedná se o dva ledovcové kary o hloubce 215 m s rozpukanými žulovými stěnami. Ve dně Velké Sněžné jámy jsou dvě ledovcová jezírka o hloubce do 1,5 m. V Malé Sněžné jámě vede čedičová žíla až do výšky 1425 m. V okolí žíly se vyskytuje 216 druhů vzácné květeny.

  Lomikámen je rod vyšších dvouděložných rostlin z čeledi lomikamenovité. Jsou to většinou vytrvalé byliny s jednoduchými listy a pětičetnými květy. Jsou rozšířeny v počtu asi 450 druhů v Evropě, Asii, severní Africe, Severní Americe a jihoamerických Andách. Většina druhů se vyskytuje v horách a arktických oblastech.

  Sněžné jámy, Piechowice, Dolnoslezské vojvodství, Polsko - 19.06.2021, výhled Sněžné jámy jsou mohutné ledovcové kary na severním a východním svahu Vysoké pláně na slezské straně Krkonoš.

  RTK tkalcovna Rokytnice nad Jizerou, 3D Puzzle a Big Picture efekt k volnému použití. Moje fotografie , hudbu nebo videa najdete na stránkách Instagramu , SoundCloudu , YouTube , Facebooku , Twitteru nebo mapách Google . Všechna média můžete volně využívat pro komerční i nekomerční využití. Jsou-li média opatřena vodoznakem (logem PetrPikora.com ), musí být prezentována včetně tohoto vodoznaku. Chcete-li média prezentovat bez autorského vodoznaku, kontaktujte mě prosím. Pomohl jsem Vám? Můžete mi přispět libovolnou částkou na další tvorbu. Děkuji.

  Sněžné jámy 3D Puzzle stažení Moje fotografie , hudbu nebo videa najdete na stránkách Instagramu , SoundCloudu , YouTube , Facebooku , Twitteru nebo mapách Google . Všechna média můžete volně využívat pro komerční i nekomerční využití. Jsou-li média opatřena vodoznakem (logem PetrPikora.com ), musí být prezentována včetně tohoto vodoznaku. Chcete-li média prezentovat bez autorského vodoznaku, kontaktujte mě prosím. Pomohl jsem Vám? Můžete mi přispět libovolnou částkou na další tvorbu. Děkuji.

  Panorama ze dne 19.06.2021 Sněžné jámy (německy Schneegruben, polsky Śnieżne Kotły) jsou mohutné ledovcové kary na severním a východním svahu Vysoké pláně na slezské straně Krkonoš. Jáma na severním svahu se jmenuje Malá Sněžná jáma (polsky Mały Śnieżny Kocioł), 550 m dlouhá, 400 m široká a 300 m hluboká, na východním svahu je Velká Sněžná jáma (polsky Wielky Śnieżny Kocioł), 800 m dlouhá, 600 m široká a 300 m vysoká, na jejímž dně se nacházejí ledovcová jezírka Śnieżne Stawki. Sněžné jámy jsou výborným příkladem alpské krajiny, zastoupené řadou vzácných rostlin (např. lomikámen sněžný, lomikámen vstřícnolistý aj.). V roce 1837, tj. v počátcích krkonošské turistiky, byla nad Sněžnými jamami postavena budka s občerstvením a útulkem pro 2 osoby, svého času první krkonošská stavba určená výhradně pro turistické účely. Po roce 1858 zbudovaný kamenný dům s restaurací pro 50 lidí už umožňoval nocleh pro 21 osob. V letech 1896–97 byl z iniciativy rodu Schaffgotschů postaven na vrcholu V...

  Sněžné jámy (německy Schneegruben, polsky Śnieżne Kotły) jsou mohutné ledovcové kary na severním a východním svahu Vysoké pláně na slezské straně Krkonoš. Jáma na severním svahu se jmenuje Malá Sněžná jáma (polsky Mały Śnieżny Kocioł), 550 m dlouhá, 400 m široká a 300 m hluboká, na východním svahu je Velká Sněžná jáma (polsky Wielky Śnieżny Kocioł), 800 m dlouhá, 600 m široká a 300 m vysoká, na jejímž dně se nacházejí ledovcová jezírka Śnieżne Stawki. Sněžné jámy jsou výborným příkladem alpské krajiny, zastoupené řadou vzácných rostlin (např. lomikámen sněžný, lomikámen vstřícnolistý aj.). V roce 1837, tj. v počátcích krkonošské turistiky, byla nad Sněžnými jamami postavena budka s občerstvením a útulkem pro 2 osoby, svého času první krkonošská stavba určená výhradně pro turistické účely. Po roce 1858 zbudovaný kamenný dům s restaurací pro 50 lidí už umožňoval nocleh pro 21 osob. V letech 1896–97 byl z iniciativy rodu Schaffgotschů postaven na vrcholu Vysoké pláně několikapatrový...