PetrPikora.com - Krkonoše, Jizerské hory, Český ráj

  Kotelní jámy (německy Kesselgruben) je chráněné území na jižních svazích hory Kotel v Krkonoších. Tvoří je dva ledovcové kary, Velká a Malá kotelní jáma vymodelované ledovcovou činností v čtvrtohorách a rozkládající se v nadmořské výšce přibližně 1050 až 1400 metrů. Podklad Velké resp. Malé kotelní jámy je tvořen žulou resp. svorem. Mezi oběma jámami se tyčí skalnatý Liščí hřebínek. Roku 1952 bylo území Kotelních jam o rozloze 10101 hektarů vyhlášeno státní přírodní rezervací mimo jiné pro ochranu vzácných druhů rostlin (například hvozdík pyšný, lilie zlatohlávek, sasanka narcisokvětá nebo lomikámen vstřícnolistý). V karech se vyskytují zbytky ledovcových morén, svahy mají místy sklon až 45 stupňů. Kotelními jamami vede zelená turistická značka z Dvoraček na Horní Mísečky; v zimě ji však Horská služba někdy uzavírá z důvodu nebezpečí lavin. Kotelní jámy leží na rozhraní 1. a 2. ochranného pásma Krkonošského národního parku a jsou součástí rozlehlé rezervace Prameny Labe. Z Koteln...

  Violík neboli Labský štít (polsky Łabski Szczyt, německy Veilchensteine nebo také Veilchenspitze), je hora nacházející se ve Slezském hřebeni v Krkonoších, na hranicích Česka a Polska. Jedná se o vrchol kuželovitého tvaru, na jehož temeni se nalézá vrcholové skalisko. Hora leží 1 km severně od Labské boudy, 5,5 km severně od osady Dolní Mísečky a 6 km od polských Piechowic. Na svazích Violíku se rozprostírají suťová a kamenná moře. Hlavním rysem vrcholových partií jsou však smilkové hole, v nižších polohách potom roste kleč. Na jihozápadním svahu, necelý kilometr od vrcholu, se nachází Labská louka, kde pramení řeka Labe. Na vrchol se lze dostat po červeně značené hřebenové cestě česko-polského přátelství. Ta podchází vrcholová skaliska z jižní strany ve vzdálenosti asi 40 metrů. Samotné skalisko se nachází v I. zóně Krkonošského národního parku a je tedy turisticky nepřístupné. Z okolí vrcholu je dobrý rozhled na Krkonoše, Jizerské hory a do Jeleniogórské kotliny.

  Paseky nad Jizerou jsou horská obec v okrese Semily, v Libereckém kraji, v západních Krkonoších na pomezí Jizerských hor, na pravé straně Jizerského dolu. Severní část území obce patří do Krkonošského národního parku, jižní část včetně hlavních sídelních celků do CHKO Jizerské hory. Obec byla patrně založena v 16. století, nejstarší záznam pochází však až z roku 1654. Nejstarší částí byl Makov, kde byly již v té době sklářské hutě, a Havírna, kde se těžilo stříbro. Postupem času ustupovaly lesy v okolí lidské činnosti a na nových pasekách se objevovaly další chalupy, jejichž obyvatelé byli namnoze tkalci. Kameny z původně lesnatých ploch jsou soustředěny do dnes již zarostlých hromad.

  Harrachovy kameny jsou s výškou 1421 m desátou nejvyšší horou české strany Krkonoš, ležící 6 km severozápadně od Špindlerova Mlýna a 6 km severovýchodně od Rokytnice nad Jizerou. Vrchol poskytuje panoramatický rozhled. Na vrcholu se vypínají žulové skalky vysoké 5 m, samotná hora je budovaná ze svoru.

  Krkonoše jsou geomorfologický celek a nejvyšší pohoří Česka a České vysočiny. Leží v severovýchodních Čechách a na jihu polské části Slezska. Nejvyšší horou Krkonoš i celého Česka je Sněžka. Podle pověstí střeží pohoří bájný duch Krakonoš. Krkonoše patří mezi nejoblíbenější horská místa v Česku.

  Sněžné jámy (německy Schneegruben, polsky Śnieżne Kotły) jsou mohutné ledovcové kary na severním a východním svahu Vysoké pláně na slezské straně Krkonoš. Jáma na severním svahu se jmenuje Malá Sněžná jáma (polsky Mały Śnieżny Kocioł), 550 m dlouhá, 400 m široká a 300 m hluboká, na východním svahu je Velká Sněžná jáma (polsky Wielky Śnieżny Kocioł), 800 m dlouhá, 600 m široká a 300 m vysoká, na jejímž dně se nacházejí ledovcová jezírka Śnieżne Stawki. Sněžné jámy jsou výborným příkladem alpské krajiny, zastoupené řadou vzácných rostlin (např. lomikámen sněžný, lomikámen vstřícnolistý aj.). V roce 1837, tj. v počátcích krkonošské turistiky, byla nad Sněžnými jamami postavena budka s občerstvením a útulkem pro 2 osoby, svého času první krkonošská stavba určená výhradně pro turistické účely. Po roce 1858 zbudovaný kamenný dům s restaurací pro 50 lidí už umožňoval nocleh pro 21 osob. V letech 1896–97 byl z iniciativy rodu Schaffgotschů postaven na vrcholu Vysoké pláně několikapatrov...

Bohumil Hanč (19. listopadu 1886 na Benecku – 24. března 1913 Labská bouda v Krkonoších) byl český sportovec, lyžař, běžec na lyžích. Tragicky zahynul během mezinárodního závodu v běhu na lyžích na 50 kilometrů na hřebenech Krkonoš společně se svým přítelem Václavem Vrbatou o Velikonocích roku 1913, když se náhle extrémně zhoršilo počasí. Dne 24. února 1907 získal svůj první titul z mistrovství zemí Koruny české v běhu na lyžích na 50 km. Šlo o teprve o druhý ročník mistrovského závodu. Druhý byl tehdy Emerich Rath a třetí Josef Mejvald. Od té chvíle mohl užívat titul Mistr lyžař. Hanč získal mistrovský titul i v následujících letech 1908 a 1909. Potom musel na vojnu – sloužil jako četař v Sarajevu, v císařské armádě. Spolu s ním sloužil i krajan Václav Vrbata, se kterým se znal už ze Sokola a během vojenské služby se stali blízkými přáteli. Po vojně se oženil a se ženou Slávkou čekal syna Bohumila. Dne 24. března 1913 se konal 8. ročník padesátikilometrového mistrovského závodu v běhu...

Bílé Labe (německy Weisswasser) je levostranný přítok řeky Labe v Krkonoších. Je prvním významnějším přítokem Labe. Délka toku činí 8,3 km. Plocha povodí měří 20,6 km². Pramení asi kilometr východně od Luční boudy a severně od Studničné hory (1554 m n. m.), v soustavě rašelinišť, ve které pramení i Úpa. Zatímco Úpa teče Úpskou jámou na jihovýchod a stáčí se Obřím dolem k jihu, Bílé Labe stéká na západ Dolem Bílého Labe. Po levé straně se nacházejí Kozí hřbety (nejvyšší hora Krakonoš, 1422 m n. m.), na pravé straně míjí řeka Stříbrné a Čertovo návrší. Drobný přítok se do něj vlévá zprava údolím mezi Stříbrným a Čertovým návrším. U Boudy u Bílého Labe, za polovinou délky toku, se zprava vlévá Čertova strouha, významné hrázenkářské dílo s naučnou stezkou. Je tu i rozcestí: na severozápad vede cesta Hofmanka, na západojihozápad Dřevařská cesta, obě jsou značené žlutou značkou. Bílé Labe pak levým obloukem kolem Jeleních Bud obchází zprava Železný vrch (1321 m n. m.). Zprava se do něj vlév...

  Labská bouda v Krkonoších dostává nový plášť z izolace, palubek a kovových plátů. Hřebenový hotel Labská bouda u Špindlerova Mlýna v Krkonoších dostane nový vnější plášť, který sníží tepelné ztráty a masivnímu železobetonovému objektu umožní lépe splynout s okolím. Dělníci již postavili lešení a začali montovat nový plášť na čelní stěnu směřující do Labského dolu. Rekonstrukce by měla přijít na miliony korun. Provoz boudy, která leží ve výšce 1340 metrů nad mořem u Labské louky, stavba nijak neomezí.

Skiareál Šachty se nachází v Krkonoších 15 km od města Semily ve Vysoké nad Jizerou. Lyžařský areál Šachty nabízí pro vaše zimní vyžití tři moderní lyžařské vleky, dva dětské vleky a čtyři kilometry sjezdových tratí s různými obtížnostmi.

V lyžařském areálu V Popelkách je přístupný vyhlídkový ochoz na zrekonstruovaném můstku K-70. Ochoz se nachází ve výšce 28 m a je z něj pěkný výhled nejen na skokanský areál, ale i do okolní krajiny. Vyhlídkový ochoz se nachází ve výšce 28 metrů, obvod horního prstence je 45 metrů a jedná se tak zřejmě o rozhlednu s největším ochozem v Česku.   Vyhlídková věž na skokanském můstku Lomnice nad Popelkou - panorama 360°

  Kozákov je nejvyšší hora Kozákovského hřbetu a Českého ráje. Vrch byl už od pravěku vyhledáván jako naleziště drahých kamenů, z nichž pravěcí lovci vyráběli jednoduché nástroje. V dutinách horniny vykrystalizovaly kulovité výplně achátu, jaspisu, ametystu, křišťálu, záhnědy a dalších polodrahokamů.