PetrPikora.com - Krkonoše, Jizerské hory, Český ráj

  Sněžné jámy (německy Schneegruben, polsky Śnieżne Kotły) jsou mohutné ledovcové kary na severním a východním svahu Vysoké pláně na slezské straně Krkonoš. Jáma na severním svahu se jmenuje Malá Sněžná jáma (polsky Mały Śnieżny Kocioł), 550 m dlouhá, 400 m široká a 300 m hluboká, na východním svahu je Velká Sněžná jáma (polsky Wielky Śnieżny Kocioł), 800 m dlouhá, 600 m široká a 300 m vysoká, na jejímž dně se nacházejí ledovcová jezírka Śnieżne Stawki. Sněžné jámy jsou výborným příkladem alpské krajiny, zastoupené řadou vzácných rostlin (např. lomikámen sněžný, lomikámen vstřícnolistý aj.). V roce 1837, tj. v počátcích krkonošské turistiky, byla nad Sněžnými jamami postavena budka s občerstvením a útulkem pro 2 osoby, svého času první krkonošská stavba určená výhradně pro turistické účely. Po roce 1858 zbudovaný kamenný dům s restaurací pro 50 lidí už umožňoval nocleh pro 21 osob. V letech 1896–97 byl z iniciativy rodu Schaffgotschů postaven na vrcholu Vysoké pláně několikapatrov...

  Tvarožník je skalní útvar v Krkonoších. Nachází se přímo na česko-polské hranici, zhruba 450 metrů severovýchodně od Vosecké boudy. Svůj název dostal na památku výroby krkonošských sýrů. Ve vrcholové části se nachází plochý viklan, který tvoří dominantu skaliska. Na české, ale častěji na polské straně Krkonoš můžete vidět samostatné žulové skalky zvané tory. Je jedno, jestli je jmenují Tvarožník, na který se díváte, Ptačí kámen, Mužské či Dívčí kameny - všechny vznikly stejně.

  Szrenica (česky Jínonoš, německy Reifträger) je hora nacházející se na polské straně Krkonoš v hlavním hřebeni, asi 200 m od česko - polské hranice, 3.5 km jižně od Szklarske Poręby. Szrenica se svým špičatým vrcholem odstávajícím z hraničního hřbetu tvoří jednu z dominant západní části Krkonoš. Žulová skladba hory se navenek projevuje sutěmi balvanů i množstvím skalních torů. Na vrcholu stojí od roku 1922 chata Szrenica, pod vrcholem na severním svahu se nachází horní stanice sedačkové lanovky, která slouží také jako lyžařský vlek pro jeden z největších areálů sjezdového lyžování na polské straně Krkonoš. Z polské strany se lze do blízkosti vrcholu dopravit sedačkovou lanovkou ze Szklarske Poręby a poté pěšky dojít po černě značené turistické trase dlouhé přibližně 500 m na samotný vrchol. Z české strany je přístup možný odbočkou z červeně značené cesty česko-polského přátelství.

  Sněžné jámy, Piechowice, Dolnoslezské vojvodství, Polsko - 19.06.2021, výhled Sněžné jámy jsou mohutné ledovcové kary na severním a východním svahu Vysoké pláně na slezské straně Krkonoš.

Violík neboli Labský štít (polsky Łabski Szczyt, německy Veilchensteine nebo také Veilchenspitze), je hora nacházející se ve Slezském hřebeni v Krkonoších, na hranicích Česka a Polska. Jedná se o vrchol kuželovitého tvaru, na jehož temeni se nalézá vrcholové skalisko. Hora leží 1 km severně od Labské boudy, 5,5 km severně od osady Dolní Mísečky a 6 km od polských Piechowic. Na svazích Violíku se rozprostírají suťová a kamenná moře. Hlavním rysem vrcholových partií jsou však smilkové hole, v nižších polohách potom roste kleč. Na jihozápadním svahu, necelý kilometr od vrcholu, se nachází Labská louka, kde pramení řeka Labe. Na vrchol se lze dostat po červeně značené hřebenové cestě česko-polského přátelství. Ta podchází vrcholová skaliska z jižní strany ve vzdálenosti asi 40 metrů. Samotné skalisko se nachází v I. zóně Krkonošského národního parku a je tedy turisticky nepřístupné. Z okolí vrcholu je dobrý rozhled na Krkonoše, Jizerské hory a do Jeleniogórské kotliny.

Vysoká pláň je hora v Krkonoších, ležící na česko-polské hranici na Západním Slezském hřbetu mezi Vysokým Kolem a Violíkem, asi 7 km SZ od Špindlerova Mlýna. Na polské straně vrcholu stojí Vysílač Sněžné jámy, asi nejzajímavější (a určitě nejnepřehlédnutelnější) stavba na hřebenech Krkonoš. Český vrchol Vysoké pláně (nejvyšší bod na českém území) se nachází jihozápadně od budovy vysílače ve výšce 1490 m n. m. Nejvyšší bod ve výšce 1497 m tvoří vrchol skaliska Krakonošova kazatelna, ležícího již na polské straně, bezprostředně u budovy vysílače. Podle kritérií projektu Tisícovky Čech, Moravy a Slezska jde o tzv. vedlejší vrchol Vysokého Kola, protože prominence českého vrcholu (převýšení od sedla s Vysokým Kolem) je menší než 15 m. Vrcholová část je porostlá řídkou klečí. Vysoká pláň je přístupná po červeně značené cestě česko-polského přátelství nebo po žlutě značené cestě od Labské boudy.