PetrPikora.com - Krkonoše, Jizerské hory, Český ráj

  Safírový potok a řeka Jizerka v minulosti představovaly bohaté naleziště drahých kamenů (především safírů), které patřily k nejhodnotnějším v celé Evropě. I dnes se zde dají nalézt drahé kameny, jejich sběr je však přísně zakázaný. Safírový potok je pravostranným přítokem Jizerky v horní části osady Jizerka. Kromě nich je zde prokázaný i nález zlata. Nejznámějšími drahokamy zde nalezenými jsou safíry, zdejší naleziště bylo prý jedno z nejhodnotnějších v Evropě. Mezi další nálezy patří rubín, turmarín, topas avanturin, chalcedon, ametyst, křišťál, granát, zirkon a další. Dosud hojný je zde ilmenit, který se také nazývá iserin, podle Jizerských hor. O naleziště se vedly dlouhé a mnohdy krvavé spory mezi panstvími. Známými hledači byli italští prospektoři, nazývaní též Vlaši, podle nich nese název i hřeben, na kterém potok pramení, Vlašský hřeben. Od 16. století bylo toto místo vyhlášeným nalezištěm drahokamů, které se nacházely v náplavu potoka.

  Labský vodopád (německy Elbfall) je vodopád v obci Špindlerův Mlýn v Královéhradeckém kraji. Měří 35 metrů a nachází se v Labské rokli přibližně 1 km jihovýchodně od pramene Labe v Krkonošských hřbetech v Krkonoších. Padá do Labského dolu pod Labskou boudou. Na samotný vodopád navazuje ještě přes 200 m dlouhý úsek kamenitých peřejí. Jeden z dřívějších majitelů Labské boudy nad vodopádem roku 1859 zřídil menší nádrž, jejímž účelem bylo zmohutnění průtoku vodopádu. Od této turistické atrakce bylo později z důvodů ochrany přírody upuštěno. Zbytky nádrže jsou pod Labskou boudou údajně dosud patrné.

Převládající horninou jsou zelenošedé, šedé a tmavošedé jílovce a prachovce rudnického obzoru spodní části permského vrchlabského souvrství. Jsou vesměs vápnité a obsahují polohy jílovitých nebo relativně čistých vápenců a dolomitických vápenců, často butuminózních. Jde o uloženiny anoxického jezera, pokrývajícího počátkem permu celou s. část podkrkonošské pánve a přesahujícího na západ i do pánve mnichovohradišťské. Výchozy jsou paleontologickou lokalitou, kde byla nalezena relativně bohatá flóra a fauna, dokládající permské stáří. Rudnický obzor je nejstálejším a stratigraficky nejdůležitějším vůdčím obzorem celé této oblasti.

Převládající horninou jsou zelenošedé, šedé a tmavošedé jílovce a prachovce rudnického obzoru spodní části permského vrchlabského souvrství. Jsou vesměs vápnité a obsahují polohy jílovitých nebo relativně čistých vápenců a dolomitických vápenců, často butuminózních. Jde o uloženiny anoxického jezera, pokrývajícího počátkem permu celou s. část podkrkonošské pánve a přesahujícího na západ i do pánve mnichovohradišťské. Výchozy jsou paleontologickou lokalitou, kde byla nalezena relativně bohatá flóra a fauna, dokládající permské stáří. Rudnický obzor je nejstálejším a stratigraficky nejdůležitějším vůdčím obzorem celé této oblasti.