PetrPikora.com - Krkonoše, Jizerské hory, Český ráj

  Kotelní jámy (německy Kesselgruben) je chráněné území na jižních svazích hory Kotel v Krkonoších. Tvoří je dva ledovcové kary, Velká a Malá kotelní jáma vymodelované ledovcovou činností v čtvrtohorách a rozkládající se v nadmořské výšce přibližně 1050 až 1400 metrů. Podklad Velké resp. Malé kotelní jámy je tvořen žulou resp. svorem. Mezi oběma jámami se tyčí skalnatý Liščí hřebínek. Roku 1952 bylo území Kotelních jam o rozloze 10101 hektarů vyhlášeno státní přírodní rezervací mimo jiné pro ochranu vzácných druhů rostlin (například hvozdík pyšný, lilie zlatohlávek, sasanka narcisokvětá nebo lomikámen vstřícnolistý). V karech se vyskytují zbytky ledovcových morén, svahy mají místy sklon až 45 stupňů. Kotelními jamami vede zelená turistická značka z Dvoraček na Horní Mísečky; v zimě ji však Horská služba někdy uzavírá z důvodu nebezpečí lavin. Kotelní jámy leží na rozhraní 1. a 2. ochranného pásma Krkonošského národního parku a jsou součástí rozlehlé rezervace Prameny Labe. Z Koteln...

  Violík neboli Labský štít (polsky Łabski Szczyt, německy Veilchensteine nebo také Veilchenspitze), je hora nacházející se ve Slezském hřebeni v Krkonoších, na hranicích Česka a Polska. Jedná se o vrchol kuželovitého tvaru, na jehož temeni se nalézá vrcholové skalisko. Hora leží 1 km severně od Labské boudy, 5,5 km severně od osady Dolní Mísečky a 6 km od polských Piechowic. Na svazích Violíku se rozprostírají suťová a kamenná moře. Hlavním rysem vrcholových partií jsou však smilkové hole, v nižších polohách potom roste kleč. Na jihozápadním svahu, necelý kilometr od vrcholu, se nachází Labská louka, kde pramení řeka Labe. Na vrchol se lze dostat po červeně značené hřebenové cestě česko-polského přátelství. Ta podchází vrcholová skaliska z jižní strany ve vzdálenosti asi 40 metrů. Samotné skalisko se nachází v I. zóně Krkonošského národního parku a je tedy turisticky nepřístupné. Z okolí vrcholu je dobrý rozhled na Krkonoše, Jizerské hory a do Jeleniogórské kotliny.

  Paseky nad Jizerou jsou horská obec v okrese Semily, v Libereckém kraji, v západních Krkonoších na pomezí Jizerských hor, na pravé straně Jizerského dolu. Severní část území obce patří do Krkonošského národního parku, jižní část včetně hlavních sídelních celků do CHKO Jizerské hory. Obec byla patrně založena v 16. století, nejstarší záznam pochází však až z roku 1654. Nejstarší částí byl Makov, kde byly již v té době sklářské hutě, a Havírna, kde se těžilo stříbro. Postupem času ustupovaly lesy v okolí lidské činnosti a na nových pasekách se objevovaly další chalupy, jejichž obyvatelé byli namnoze tkalci. Kameny z původně lesnatých ploch jsou soustředěny do dnes již zarostlých hromad.

  Harrachovy kameny jsou s výškou 1421 m desátou nejvyšší horou české strany Krkonoš, ležící 6 km severozápadně od Špindlerova Mlýna a 6 km severovýchodně od Rokytnice nad Jizerou. Vrchol poskytuje panoramatický rozhled. Na vrcholu se vypínají žulové skalky vysoké 5 m, samotná hora je budovaná ze svoru.

  Krkonoše jsou geomorfologický celek a nejvyšší pohoří Česka a České vysočiny. Leží v severovýchodních Čechách a na jihu polské části Slezska. Nejvyšší horou Krkonoš i celého Česka je Sněžka. Podle pověstí střeží pohoří bájný duch Krakonoš. Krkonoše patří mezi nejoblíbenější horská místa v Česku.

  Sněžné jámy (německy Schneegruben, polsky Śnieżne Kotły) jsou mohutné ledovcové kary na severním a východním svahu Vysoké pláně na slezské straně Krkonoš. Jáma na severním svahu se jmenuje Malá Sněžná jáma (polsky Mały Śnieżny Kocioł), 550 m dlouhá, 400 m široká a 300 m hluboká, na východním svahu je Velká Sněžná jáma (polsky Wielky Śnieżny Kocioł), 800 m dlouhá, 600 m široká a 300 m vysoká, na jejímž dně se nacházejí ledovcová jezírka Śnieżne Stawki. Sněžné jámy jsou výborným příkladem alpské krajiny, zastoupené řadou vzácných rostlin (např. lomikámen sněžný, lomikámen vstřícnolistý aj.). V roce 1837, tj. v počátcích krkonošské turistiky, byla nad Sněžnými jamami postavena budka s občerstvením a útulkem pro 2 osoby, svého času první krkonošská stavba určená výhradně pro turistické účely. Po roce 1858 zbudovaný kamenný dům s restaurací pro 50 lidí už umožňoval nocleh pro 21 osob. V letech 1896–97 byl z iniciativy rodu Schaffgotschů postaven na vrcholu Vysoké pláně několikapatrov...

Bohumil Hanč (19. listopadu 1886 na Benecku – 24. března 1913 Labská bouda v Krkonoších) byl český sportovec, lyžař, běžec na lyžích. Tragicky zahynul během mezinárodního závodu v běhu na lyžích na 50 kilometrů na hřebenech Krkonoš společně se svým přítelem Václavem Vrbatou o Velikonocích roku 1913, když se náhle extrémně zhoršilo počasí. Dne 24. února 1907 získal svůj první titul z mistrovství zemí Koruny české v běhu na lyžích na 50 km. Šlo o teprve o druhý ročník mistrovského závodu. Druhý byl tehdy Emerich Rath a třetí Josef Mejvald. Od té chvíle mohl užívat titul Mistr lyžař. Hanč získal mistrovský titul i v následujících letech 1908 a 1909. Potom musel na vojnu – sloužil jako četař v Sarajevu, v císařské armádě. Spolu s ním sloužil i krajan Václav Vrbata, se kterým se znal už ze Sokola a během vojenské služby se stali blízkými přáteli. Po vojně se oženil a se ženou Slávkou čekal syna Bohumila. Dne 24. března 1913 se konal 8. ročník padesátikilometrového mistrovského závodu v běhu...

Kde sehnat výhodné skipasy? Na stránkách PetrPikora.com pro vás připravuji přehled možností, jak získat skipas za zvýhodněnou cenu, nebo dokonce zdarma! Najdete zde i ceny skipasů významných českých a zahraničních středisek, které jsou seřazeny od nejnižší ceny jednodenního skipasu pro dospělého.

Bílé Labe (německy Weisswasser) je levostranný přítok řeky Labe v Krkonoších. Je prvním významnějším přítokem Labe. Délka toku činí 8,3 km. Plocha povodí měří 20,6 km². Pramení asi kilometr východně od Luční boudy a severně od Studničné hory (1554 m n. m.), v soustavě rašelinišť, ve které pramení i Úpa. Zatímco Úpa teče Úpskou jámou na jihovýchod a stáčí se Obřím dolem k jihu, Bílé Labe stéká na západ Dolem Bílého Labe. Po levé straně se nacházejí Kozí hřbety (nejvyšší hora Krakonoš, 1422 m n. m.), na pravé straně míjí řeka Stříbrné a Čertovo návrší. Drobný přítok se do něj vlévá zprava údolím mezi Stříbrným a Čertovým návrším. U Boudy u Bílého Labe, za polovinou délky toku, se zprava vlévá Čertova strouha, významné hrázenkářské dílo s naučnou stezkou. Je tu i rozcestí: na severozápad vede cesta Hofmanka, na západojihozápad Dřevařská cesta, obě jsou značené žlutou značkou. Bílé Labe pak levým obloukem kolem Jeleních Bud obchází zprava Železný vrch (1321 m n. m.). Zprava se do něj vlév...

  Labská bouda v Krkonoších dostává nový plášť z izolace, palubek a kovových plátů. Hřebenový hotel Labská bouda u Špindlerova Mlýna v Krkonoších dostane nový vnější plášť, který sníží tepelné ztráty a masivnímu železobetonovému objektu umožní lépe splynout s okolím. Dělníci již postavili lešení a začali montovat nový plášť na čelní stěnu směřující do Labského dolu. Rekonstrukce by měla přijít na miliony korun. Provoz boudy, která leží ve výšce 1340 metrů nad mořem u Labské louky, stavba nijak neomezí.

  Skalní vyhlídka Stráž Skalní vyhlídka Strážník je přírodní vyhlídkové místo v Krkonoších u Rokytnice nad Jizerou. Vrchol vyhlídky se nachází ve výšce 778 m n. m. Při dobrém počasí si je možné prohlédnout z ptačí perspektivy celé město Rokytnice nad Jizerou, Studenov, Lysou horu, Paseky nad Jizerou a typickou dominantu západních Krkonoš horu Kotel.

  Panoramatická prohlídka okolí kostelu v Křižlicích. Evangelický kostel v Křížlicích je jednolodní kostel z roku 1786. Původně luterská modlitebna patří českobratrskému sboru v Křížlicích. První písemná zmínka o obci Křížlice pochází z roku 1492, avšak malý dřevěný kostelík zde stál již roku 1358. V 15. století jej zřejmě užívala církev podobojí. Rozvoji protestantství napomáhal i majitel panství Václav Záruba z Hustiřan. Po bitvě na Bílé hoře bylo sice vydáno Obnovené zřízení zemské, avšak díky odlehlosti Křížlic a rozložení domů se snahy rekatolizace míjely účinkem. Napomohla tomu i mírná povaha Kardinála Arnošta z Harrachu, možnost uprchnout do blízké Lužice či velmi časté kázání v němčině. Když byl roku 1781 byl vydán Josefem II. toleranční patent, v Křížlicích vznikl o rok později největší evangelický sbor v Čechách a přihlásil se k luterskému vyznání. V té době patřili do křížlického luterského sboru i luterští evangelíci ze vzdáleného Libštátu a Spálova. Protestanti shromáž...

Labská bouda je soukromý hotel v Krkonoších, v první zóně Krkonošského národního parku. Labská bouda leží v nadmořské výšce 1340 metrů na Labské louce nedaleko města Špindlerův Mlýn. Několik set metrů od boudy se nachází pramen Labe. Vzhledem ke své poloze je především v zimním období významným orientačním prvkem. Moderní železobetonová devítipatrová budova z roku 1975 nese stejný název jako původní hostinec z 19. století, který vyhořel roku 1965. Přístupová komunikace vede z obce Horní Mísečky; od obce výše však není povolen vjezd soukromým vozidlům (dále autobusem a pěšky). V sobotu 17. listopadu 2018 v okolí Labské boudy začala hořet horská tundra. Požár byl ohlášen po 16. hodině, uhašen byl v půl osmé večer, zasahovalo celkem sedm požárních jednotek. Zasažená plocha činila asi 20 ha. Budova neutrpěla žádné škody díky opačnému směru větru. Požár byl zřejmě způsoben nedbalostí turistů.

  Tvarožník je skalní útvar v Krkonoších. Nachází se přímo na česko-polské hranici, zhruba 450 metrů severovýchodně od Vosecké boudy. Svůj název dostal na památku výroby krkonošských sýrů. Ve vrcholové části se nachází plochý viklan, který tvoří dominantu skaliska. Na české, ale častěji na polské straně Krkonoš můžete vidět samostatné žulové skalky zvané tory. Je jedno, jestli je jmenují Tvarožník, na který se díváte, Ptačí kámen, Mužské či Dívčí kameny - všechny vznikly stejně.

  Západ slunce v Krkonoších. Západ slunce je každodenní sestoupení Slunce za obzor v důsledku zemské rotace. Západem slunce končí den a nastává soumrak, kdy se stmívá a slunce svítí už jen nepřímo odrazem od atmosféry.

  Szrenica (česky Jínonoš, německy Reifträger) je hora nacházející se na polské straně Krkonoš v hlavním hřebeni, asi 200 m od česko - polské hranice, 3.5 km jižně od Szklarske Poręby. Szrenica se svým špičatým vrcholem odstávajícím z hraničního hřbetu tvoří jednu z dominant západní části Krkonoš. Žulová skladba hory se navenek projevuje sutěmi balvanů i množstvím skalních torů. Na vrcholu stojí od roku 1922 chata Szrenica, pod vrcholem na severním svahu se nachází horní stanice sedačkové lanovky, která slouží také jako lyžařský vlek pro jeden z největších areálů sjezdového lyžování na polské straně Krkonoš. Z polské strany se lze do blízkosti vrcholu dopravit sedačkovou lanovkou ze Szklarske Poręby a poté pěšky dojít po černě značené turistické trase dlouhé přibližně 500 m na samotný vrchol. Z české strany je přístup možný odbočkou z červeně značené cesty česko-polského přátelství.

  Kotelní jámy je chráněné území na jižních svazích hory Kotel v Krkonoších. Tvoří je dva ledovcové kary, Velká a Malá kotelní jáma vymodelované ledovcovou činností v čtvrtohorách a rozkládající se v nadmořské výšce přibližně 1050 až 1400 metrů. Podklad Velké resp. Malé kotelní jámy je tvořen žulou resp. svorem.

  Kotelní jámy je chráněné území na jižních svazích hory Kotel v Krkonoších. Tvoří je dva ledovcové kary, Velká a Malá kotelní jáma vymodelované ledovcovou činností v čtvrtohorách a rozkládající se v nadmořské výšce přibližně 1050 až 1400 metrů. Podklad Velké resp. Malé kotelní jámy je tvořen žulou resp. svorem.

Skalní vyhlídka se nachází pod vrcholem Stráž, tyčícím se nad Rokytnicí nad Jizerou. Jsou z ní krásné výhledy na Rokytnici, Lysou horu a Kotel.

  Krkonoše (polsky Karkonosze, německy Riesengebirge) jsou geomorfologický celek a nejvyšší pohoří Česka a České vysočiny. Leží v severovýchodních Čechách (západní částí leží v Libereckém kraji, východní v Královéhradeckém) a na jihu polské části Slezska (v Dolnoslezském vojvodství). Nejvyšší horou Krkonoš i celého Česka je Sněžka (1603 m n. m.). Podle pověstí střeží pohoří bájný duch Krakonoš. Krkonoše patří mezi nejoblíbenější horská místa v Česku.