PetrPikora.com - Krkonoše, Jizerské hory, Český ráj

  Paseky nad Jizerou jsou horská obec v okrese Semily, v Libereckém kraji, v západních Krkonoších na pomezí Jizerských hor, na pravé straně Jizerského dolu. Severní část území obce patří do Krkonošského národního parku, jižní část včetně hlavních sídelních celků do CHKO Jizerské hory. Obec byla patrně založena v 16. století, nejstarší záznam pochází však až z roku 1654. Nejstarší částí byl Makov, kde byly již v té době sklářské hutě, a Havírna, kde se těžilo stříbro. Postupem času ustupovaly lesy v okolí lidské činnosti a na nových pasekách se objevovaly další chalupy, jejichž obyvatelé byli namnoze tkalci. Kameny z původně lesnatých ploch jsou soustředěny do dnes již zarostlých hromad.

  Safírový potok a řeka Jizerka v minulosti představovaly bohaté naleziště drahých kamenů (především safírů), které patřily k nejhodnotnějším v celé Evropě. I dnes se zde dají nalézt drahé kameny, jejich sběr je však přísně zakázaný. Safírový potok je pravostranným přítokem Jizerky v horní části osady Jizerka. Kromě nich je zde prokázaný i nález zlata. Nejznámějšími drahokamy zde nalezenými jsou safíry, zdejší naleziště bylo prý jedno z nejhodnotnějších v Evropě. Mezi další nálezy patří rubín, turmarín, topas avanturin, chalcedon, ametyst, křišťál, granát, zirkon a další. Dosud hojný je zde ilmenit, který se také nazývá iserin, podle Jizerských hor. O naleziště se vedly dlouhé a mnohdy krvavé spory mezi panstvími. Známými hledači byli italští prospektoři, nazývaní též Vlaši, podle nich nese název i hřeben, na kterém potok pramení, Vlašský hřeben. Od 16. století bylo toto místo vyhlášeným nalezištěm drahokamů, které se nacházely v náplavu potoka.

  Skalní vyhlídka Stráž Skalní vyhlídka Strážník je přírodní vyhlídkové místo v Krkonoších u Rokytnice nad Jizerou. Vrchol vyhlídky se nachází ve výšce 778 m n. m. Při dobrém počasí si je možné prohlédnout z ptačí perspektivy celé město Rokytnice nad Jizerou, Studenov, Lysou horu, Paseky nad Jizerou a typickou dominantu západních Krkonoš horu Kotel.

  Paličník (německy Käulige Berg) je vrcholové skalisko nacházející se v severních Čechách v pohoří Jizerské hory. Nadmořská výška hory je 944 metrů. Vrchol je zpřístupněn kamennými schody a vyhlídkovou plošinou zabezpečenou zábradlím. Od dřevěného kříže rozsáhlý výhled do údolí Smědé, a nejvýznamnější vrcholy Jizerských hor např. na protější Jizeru, sousední vrchol Tišina a skalnaté vrcholy Frýdlantského cimbuří a Ořešníku. V některých mapách je názvem Paličník označován celý Klínový vrch, jehož vrchol (972 m n. m.) se nachází asi tři čtvrtě kilometru východněji (Paličník stojí na západním výběžku jeho hřebene).

  Jizerské hory (německy Isergebirge, polsky Góry Izerskie, hovorově též nazývané Jizerky ) jsou geomorfologickým celkem a nejsevernějším pohořím Česka. Pohoří bylo nazváno podle řeky Jizery, která pramení na svazích Smrku, což je nejvyšší hora české části hor. Bylo dříve považováno za západní výběžek Krkonoš. Zhruba třetina pohoří se nachází v Polsku, kde také leží Wysoka Kopa (1126 m), nejvyšší vrchol celých Jizerských hor. Panorama Jizerských hor Kolem hor se nacházejí města Liberec, Frýdlant, Raspenava, Nové Město pod Smrkem, Świeradów-Zdrój, Szklarska Poręba, Desná, Tanvald a Jablonec nad Nisou. Z hlediska územněsprávního členění se česká část pohoří nachází v okresech Liberec, Jablonec nad Nisou a Semily Libereckého kraje.

  Virtuální prohlídka Jizerských hor. V přípravě. Jizerské hory jsou geomorfologickým celkem a nejsevernějším pohořím Česka. Pohoří bylo nazváno podle řeky Jizery, která pramení na svazích Smrku, což je nejvyšší hora české části hor. Bylo dříve považováno za západní výběžek Krkonoš.

  Suchopýr (Eriophorum) je rod jednoděložných rostlin z čeledi šáchorovité (Cyperaceae). Jedná se o vytrvalé trsnaté nebo netrsnaté byliny s oddenky. Jsou jednodomé, převážně s oboupohlavnými květy. Lodyhy jsou trojhranné až téměř oblé. Listy jsou na bázi i na lodyze, jsou střídavé, přisedlé, s listovými pochvami. Lodyžní listy jsou často redukované na pochvy, čepele chybí. Čepele (pokud jsou vyvinuty) jsou nitkovité až čárkovité, se souběžnou žilnatinou. Květy jsou v květenstvích, v kláscích. Klásky jsou buď uspořádány do kuželu nebo je klásek jednotlivý. V květenství jsou listeny, dolní je nejdelší. Květy vyrůstají z paždí plev, spodní plevy v klásku mohou být sterilní (bez květu). Okvětí je přeměněno v zpravidla 10-25 štětin, které jsou později velmi dlouhé, mnohonásobně delší než nažka a tvoří chmýr. Tyčinky jsou 1-3, jsou volné. Gyneceum je složeno většinou ze 3 plodolistů, je synkarpní, blizny většinou 3, semeník je svrchní. Plodem je trojhranná nažka.

  Vážka čtyřskvrnná (Libellula quadrimaculata) je druh vážky z podřádu šídel. Vyskytuje se ve střední i severní části Asie, v Severní Americe a skoro v celé Evropě. V celém Česku je to běžný druh. Tělo vážky čtyřskvrnné má délku 39–48 mm. Zbarvení samečka a samičky je podobné. Hruď mají hnědou, na zadečku jsou hnědožlutí, na konci zadečku černí a po bocích mají žluté skvrny. Hnědé oči se jim na temeni dotýkají v bodě. Na zadních křídlech mají u základny křídel tmavě hnědé skvrny. Hnědou skvrnu mají ještě na uzlu všech křídel, což je u nás spolehlivý určovací znak této vážky. Světle hnědou skvrnu mívají ještě u plamky. Plamka je zbarvena černě. Zadeček samečků se od hrudi postupně šípovitě zužuje, naproti tomu u samičky je zadeček širší a zužuje se až ke konci. Nymfy (larvy) se líhnou z vajíčka po 2-3 týdnech. Žijí ve stojatých mělkých vodách s pobřežní vegetací, kde se vyvíjí 2 roky. Dospělci létají od května do července. Loví hmyz za klikatého letu ve výšce 40–50 cm. Často usedají...

  Jizerské hory (německy Isergebirge, polsky Góry Izerskie, hovorově též nazývané Jizerky) jsou geomorfologickým celkem a nejsevernějším pohořím Česka. Pohoří bylo nazváno podle řeky Jizery, která pramení na svazích Smrku, což je nejvyšší hora české části hor. Bylo dříve považováno za západní výběžek Krkonoš. Zhruba třetina pohoří se nachází v Polsku, kde také leží Wysoka Kopa (1126 m), nejvyšší vrchol celých Jizerských hor. Kolem hor se nacházejí města Liberec, Frýdlant, Raspenava, Nové Město pod Smrkem, Świeradów-Zdrój, Szklarska Poręba, Desná, Tanvald a Jablonec nad Nisou. Z hlediska územněsprávního členění se česká část pohoří nachází v okresech Liberec, Jablonec nad Nisou a Semily Libereckého kraje.

  Souš je přehradní nádrž se sypanou hrází na řece Černá Desná. Spadá pod správu Povodí Labe, státní podnik, se sídlem v Hradci Králové. Provoz na vodním díle zajišťuje závod Jablonec nad Nisou. Účelem vodního díla je akumulace vody k zajištění odběru surové vody pro oblastní vodovod v průměrném množství 320 l/s, zmírnění velkých vod, částečná ochrana území ležícího pod nádrží před velkými vodami, zajištění trvalého zůstatkového průtoku v korytě toku pod nádrží, energetické využití a účelové rybí hospodářství. Přehradní hráz je přímá, zemní, sypaná z hlinitých písků s drobným štěrkěm a jílovou návodní těsnicí vrstvou tloušťky 3 - 5 m. Podloží je utěsněno na návodní straně ochrannou betonovou zdí do hloubky 8 m pod základovou spáru až na zvětralou žulu. Pod základem zdi v pravém boku hráze je provedena injekční clona. Návodní svah je opevněn dlažbou o síle 0,4 m uloženou do podkladního betonu tloušťky 0,6 m. K převádění vody slouží dvě spodní výpusti o průměru 1 m a délce 16,75...

Vážení návštěvníci serveru PetrPikora.com, stránky věnované Krkonoším, Jizerským horám a Českému ráji najdete nyní na nové české doméně PetrPikora.cz , děkuji. Po omezenou dobu budou starší příspěvky dostupné na obou doménách současně.

EMBA je česká firma s dlouholetou tradicí a odpovědným přístupem ke společnosti i k životnímu prostředí. Její ekologické produkty vznikají zpracováním sběrového papíru a jsou zcela recyklovatelné. Prostřednictvím svých výrobků EMBA zároveň přispívá k ochraně a zachování kulturně-historického dědictví v mnoha zemích. Jako významný regionální zaměstnavatel vnímá svojí zodpovědnost za rozvoj udržitelných a bezpečných pracovních podmínek pro své pracovníky, jakož i závazek za příspěvek k sociální stabilitě celého regionu. Začátek historie lepenkárny v Pasekách nad Jizerou se váže k roku 1882, kdy zde byla bratry Rösslerovými založena továrna na výrobu bílé ruční lepenky pro balení produktů sklářského průmyslu v jabloneckém regionu. Pro celé další období života podniku je charakteristické rozšiřování výrobního programu i výrobních prostor. Významnými mezníky historie lepenkárny jsou především instalace automatických lepenkových strojů v letech 1970 a 1989, které přinesly výraz...

Paseky nad Jizerou jsou horská obec v okrese Semily, v Libereckém kraji, v západních Krkonoších na pomezí Jizerských hor, na pravé straně Jizerského dolu. Žije zde 249 obyvatel; množství chalup a dalších objektů slouží dnes rekreačnímu pobytu. Severní část území obce patří do Krkonošského národního parku, jižní část včetně hlavních sídelních celků do CHKO Jizerské hory.

Souš je přehradní nádrž se sypanou hrází na řece Černá Desná. Spadá pod správu Povodí Labe, státní podnik, se sídlem v Hradci Králové. Provoz na vodním díle zajišťuje závod Jablonec nad Nisou. Účelem vodního díla je akumulace vody k zajištění odběru surové vody pro oblastní vodovod v průměrném množství 320 l/s, zmírnění velkých vod, částečná ochrana území ležícího pod nádrží před velkými vodami, zajištění trvalého zůstatkového průtoku v korytě toku pod nádrží, energetické využití a účelové rybí hospodářství. První snahy o vybudování údolních nádrží v povodí Јizery se datují od povodně v roce 1897. Vodní dílo Souš na Černé Desné v říčním kilometru 7,250 bylo vybudováno v letech 1911 - 1915. Na zpracování projektu se podílel univerzitní profesor Ing. Otto Intze. V září 1916 došlo na nedaleké Bílé Desné k protržení přehrady, kdy průlomová vlna způsobila značné materiální škody a vyžádala si i lidské životy. Tato katastrofa měla vliv na další využití a funkci přehrady Sou...

Maják Járy Cimrmana je nejmladší dřevěná rozhledna Jizerských hor. V budově pod rozhlednou se nachází muzeum Járy Cimrmana, které bylo otevřeno spolu s Majákem; přístup na rozhlednu je přes muzeum. Stavba se nachází ve vsi Příchovice v katastrálním území Příchovice u Kořenova, obec Kořenov, okres Jablonec nad Nisou na úpatí Příchovického hřebene. Rozhledna byla postavena v letech 2011 až 2013 podle projektu Hutě architektury Martin Rajniš, Je 23,7 m vysoká (nebo 25,6 m vysoká). Na rozhlednu vede 115 schodů. Jako materiál na stavbu bylo použité borové dřevo a její originální konstrukce svým tvarem skutečně připomíná maják. Stavbu muzea a rozhledny, která stála kolem 4 milionů, financovali majitelé sousedícího penzionu U čápa bez evropských dotací. V blízkosti objektu byl na místě bývalé skládky a střelnice vybudován Lesopark Na Sluneční, autorů studia Strašné dítě/Enfant Terrible, dřevěné prvky vytvořili David Smrčka, Jaromír Bernart, Lenka Klodová a Adam Spolnik. Na pr...

Představujeme vám novou službu pro předpověď počasí pro oblast Krkonoš a Jizerských hor s nepřetržitým měřením teploty a vlhkosti s výpočtem rosného bodu. Měření najdete na internetové adrese www.PocasiKrkonose.cz

Stáhnout kalendář v plném rozlišení zdarma EMBA je česká firma s dlouholetou tradicí a odpovědným přístupem ke společnosti i k životnímu prostředí. Její ekologické produkty vznikají zpracováním sběrového papíru a jsou zcela recyklovatelné. Prostřednictvím svých výrobků EMBA zároveň přispívá k ochraně a zachování kulturně-historického dědictví v mnoha zemích. Jako významný regionální zaměstnavatel vnímá svojí zodpovědnost za rozvoj udržitelných a bezpečných pracovních podmínek pro své pracovníky, jakož i závazek za příspěvek k sociální stabilitě celého regionu. Začátek historie lepenkárny v Pasekách nad Jizerou se váže k roku 1882, kdy zde byla bratry Rösslerovými založena továrna na výrobu bílé ruční lepenky pro balení produktů sklářského průmyslu v jabloneckém regionu. Pro celé další období života podniku je charakteristické rozšiřování výrobního programu i výrobních prostor. Významnými mezníky historie lepenkárny jsou především instalace automatických lepenkových st...

EMBA je česká firma s dlouholetou tradicí a odpovědným přístupem ke společnosti i k životnímu prostředí. Její ekologické produkty vznikají zpracováním sběrového papíru a jsou zcela recyklovatelné. Prostřednictvím svých výrobků EMBA zároveň přispívá k ochraně a zachování kulturně-historického dědictví v mnoha zemích. Jako významný regionální zaměstnavatel vnímá svojí zodpovědnost za rozvoj udržitelných a bezpečných pracovních podmínek pro své pracovníky, jakož i závazek za příspěvek k sociální stabilitě celého regionu. Začátek historie lepenkárny v Pasekách nad Jizerou se váže k roku 1882, kdy zde byla bratry Rösslerovými založena továrna na výrobu bílé ruční lepenky pro balení produktů sklářského průmyslu v jabloneckém regionu. Pro celé další období života podniku je charakteristické rozšiřování výrobního programu i výrobních prostor. Významnými mezníky historie lepenkárny jsou především instalace automatických lepenkových strojů v letech 1970 a 1989, které přinesly výrazn...

Příchovice (německy Stefansruh nebo Stephansruh či Przichowitz) je vesnice, část obce Kořenov v okrese Jablonec nad Nisou. Nachází se asi 3 km na jihozápad od Kořenova. Je zde evidováno 279 adres. Trvale zde žije 271 obyvatel. Příchovice leží v katastrálním území Příchovice u Kořenova o rozloze 4,94 km2. Příchovice se původně skládaly z osad a částí Dolní Příchovice, Horní Příchovice, Pustiny, Morava, Libštát, Potočná, Nová Huť, Tesařov a mnoha samot a samostatnou obcí byly v letech 1850–1960, 28. dubna 1897 byly povýšeny na městys. Od roku 1690 byl v Příchovicích dřevěný kostel svatého Víta, roku 1862 znovu vysvěcen po zásadní přestavbě. Farnost byla v Příchovicích zřízena roku 1736. Rekonstruovaná fara s přístavbou z roku 1993 slouží, v návaznosti na působení kněze Miroslava Šimáčka od roku 1979, též jako Interdiecézní centrum života mládeže Křižovatka Příchovice v duchu hnutí Fokoláre.

Přímo pod rozhlednou Štěpánka se podařilo v roce 2011 částečně zrekonstruovat veliký kamenný kříž. Na kříži ve tvaru nacistického válečného vyznamenání Železného kříže nebyl obnoven hákový kříž zničený českými vlastenci v roce 1945. Kříž symbolizuje pietní místo, které tu vybudovali němečtí obyvatelé v roce 1944 na uctění památky padlých německých vojáků v cizině. Na kamenech byla vyznačena jména obcí a k nim se kladly přilby a květiny. Po roce 1945 byl kříž spolu s odsunem Němců zničen.