Přeskočit na hlavní obsah

Sněžné jámy 19.06.2021

 




Sněžné jámy (německy Schneegruben, polsky Śnieżne Kotły) jsou mohutné ledovcové kary na severním a východním svahu Vysoké pláně na slezské straně Krkonoš.

Jáma na severním svahu se jmenuje Malá Sněžná jáma (polsky Mały Śnieżny Kocioł), 550 m dlouhá, 400 m široká a 300 m hluboká, na východním svahu je Velká Sněžná jáma (polsky Wielky Śnieżny Kocioł), 800 m dlouhá, 600 m široká a 300 m vysoká, na jejímž dně se nacházejí ledovcová jezírka Śnieżne Stawki.

Sněžné jámy jsou výborným příkladem alpské krajiny, zastoupené řadou vzácných rostlin (např. lomikámen sněžný, lomikámen vstřícnolistý aj.).

V roce 1837, tj. v počátcích krkonošské turistiky, byla nad Sněžnými jamami postavena budka s občerstvením a útulkem pro 2 osoby, svého času první krkonošská stavba určená výhradně pro turistické účely. Po roce 1858 zbudovaný kamenný dům s restaurací pro 50 lidí už umožňoval nocleh pro 21 osob. V letech 1896–97 byl z iniciativy rodu Schaffgotschů postaven na vrcholu Vysoké pláně několikapatrový luxusní horský hotel Schneegrubenbaude s vyhlídkovou věží, se 44 dvoulůžkovými pokoji a několika jídelnami. Za druhé světové války se hotel stal rekreačním zařízením německé Luftwaffe. Po roce 1945, kdy se Polsko posunulo na západ, připadlo mu Slezsko a původní německojazyčné obyvatelstvo bylo z většiny vyhnáno, se budově začalo říkat Wawel, pro její podobnost s krakovským královským hradem. V roce 1950 zprovoznil Polský klub turistů PTTK v bývalém hotelu bufet a pouze několik lůžek, který sloužil do roku 1960, kdy byl na zbořeništi zdí bývalého hotelu zřízen provizorní TV vysílač pro přenos signálu z olympijských her v Římě. Současnou podobu získala budova po přestavbách v letech 1960-1964 a 1974-1978. Roku 1994 zde bylo instalováno zařízení pro mobilní telefonii.

Budova je pro veřejnost uzavřená, v extrémním počasí již však několikrát poskytla turistům přístřeší. Zaměstnanci vysílače mají také zásluhu na záchraně mnoha lidských životů.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Rokytnice nad Jizerou, Lysá hora

Rokytnice nad Jizerou (německy Rochlitz an der Iser) je město a horské letovisko v západních Krkonoších. Nachází se v Libereckém kraji, v okrese Semily, v protáhlém údolí Huťského potoka mezi masivy hor Stráž (782 m), Čertova hora (1022 m) a Lysá hora (1344 m) a podél levého (východní) břehu řeky Jizery. Žije zde přibližně 2 600 obyvatel.

Rokytnice nad Jizerou, Lysá hora, Krkonoše

Lysá hora (německy Kahleberg) je vrchol ležící v Českého hřbetu, v Krkonoších. Výška hory činí 1344 m. Z Rokytnice nad Jizerou míří k vrcholu sedačková lanovka až do výše 1310 m, kde se nachází její horní stanice. Lanovka je v provozu pouze v zimním období. Při velmi dobré viditelnosti je Lysá Hora spolu s hřebenem Krkonoš k zahlédnutí i z Prahy z dálky 120 km.

Zámek Valdštejn fotografie

Valdštejn (Waldstein) je zřícenina v okrese Semily blízko Turnova, v oblasti Českého ráje. Rodový hrad pánů z Valdštejna pochází z druhé poloviny 13. století. Je jedním z nejstarších hradů v tomto kraji.Nyní je Valdštejn v držení města Turnova. Hrad postavila jedna z větví rodu Markvarticů asi v letech 1260 až 1280. Byl to zřejmě Jaroslav z Hruštice či jeho syn Zdeněk a Valdštejn se pak stal jejich rodovým sídlem, podle něhož oni i jejich potomci používali predikát páni z Valdštejna. Jsou označováni jako Valdštejnové. Jaroslav z Hruštice (Hruštice byla tvrz u Turnova) zprvu používal jméno Jaroslav z Lemberka, protože byl příslušníkem rodiny Lemberků, třetím synem Havla z Lemberka. Havel z Lemberka pocházel z rodu Markvarticů, který získal v severních Čechách rozsáhlá území za pomoc Přemyslovcům. Matkou Jaroslava byla Zdislava z Lemberka, svatořečená v roce 1995.