Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Zřícenina hradu Frýdštejn 360 panorama

Frýdštejn je zřícenina hradu ležící v obci Frýdštejn u Malé Skály v okrese Jablonec nad Nisou. Dominantou hradu je velká hradní věž, postavená na nejvyšší pískovcové skále, odkud je vidět na celé údolí. Věž je 15 metrů vysoká, v průměru má 9 metrů a zdivo má sílu 2 metry. Pojizeří bylo od 13. století majetkem Markvaticů. Roku 1363 jsou zmiňováni jako majitelé oblasti kolem Hodkovic páni z Dražic a roku 1376 Jan II. z Bibrštejna, rod Bibrštejnů sídlící ve Frýdlantu tedy stál pravděpodobně u vzniku hradu. První zmínka o Frýdštejně pochází z roku 1385, záznamy z toho roku zmiňují Bohuňka Puklíce z Frýdštejna. Okolo roku 1400 byl hrad v držení rodu Kamenců ze Střížovic a Čakovic. Na začátku 15. století se majitelem panství stal Bohuš z  Kováně. Roku 1432 byl hrad obléhán husity v čele s Otou z Lozy a Janem Čapkem ze Sán. Katolík Bohuš z Kováně nejprve uzavřel s husity dohodu, později konvertoval a roku 1448 pomáhal Jiřímu z Poděbrad při dobývání Prahy. Po Bohušově ...

Kopicův statek

Kopicův statek (dříve Jirošova rychta) je roubená usedlost z konce 18. století, kulturní památka. Jedná se (spolu např. s Dlaskovým statkem) o jeden z nejzajímavějších příkladů lidové architektury pojizerského typu. Statek (Kacanovy č. p. 64) se nachází o samotě asi 1 km východně od vesnice Kacanovy na Turnovsku, v okrese Semily. U statku je socha svatého Jiří a rokle s řadou pískovcových reliéfů vytvořených majitelem Vojtěchem Kopicem. Nynější stavení bylo postaveno v roce 1787 rolníkem Jiřím Jirošem, základy jsou ale patrně starší. Usedlost se skládá z obytného patrového domu s pavlačí, kolmo přistavěné konírny se stájí a protilehlých přízemních hospodářských budov. Dvůr uzavírá kamenná brána. Opodál stojí dřevěná stodola. Statek vlastnila rodina Jirošova, František Jiroš (1824–1902) byl od roku 1849 prvním starostou obce Kacanovy. Pískovcová skulptura svatého Jiří před statkem pochází z roku 1806, jedná se pravděpodobně o dílo Jana Chládka mladšího. V roce 1884 ...

Honkův potok

Převládající horninou jsou zelenošedé, šedé a tmavošedé jílovce a prachovce rudnického obzoru spodní části permského vrchlabského souvrství. Jsou vesměs vápnité a obsahují polohy jílovitých nebo relativně čistých vápenců a dolomitických vápenců, často butuminózních. Jde o uloženiny anoxického jezera, pokrývajícího počátkem permu celou s. část podkrkonošské pánve a přesahujícího na západ i do pánve mnichovohradišťské. Výchozy jsou paleontologickou lokalitou, kde byla nalezena relativně bohatá flóra a fauna, dokládající permské stáří. Rudnický obzor je nejstálejším a stratigraficky nejdůležitějším vůdčím obzorem celé této oblasti.

Vyhlídka skokanský můstek v Lomnici nad Popelkou

V lyžařském areálu V Popelkách je přístupný vyhlídkový ochoz na zrekonstruovaném můstku K-70. Ochoz se nachází ve výšce 28 m a je z něj pěkný výhled nejen na skokanský areál, ale i do okolní krajiny. Lomnice nad Popelkou (německy Lomnitz an der Popelka) je město v okrese Semily v Libereckém kraji. Žije zde přibližně 5 500 obyvatel. Leží v širokém úvalu říčky Popelky ve zvlněné krajině na pomezí Českého ráje a Podkrkonoší, asi 9 km jihovýchodně od okresního města Semily. V současné době město nabízí sportovní a kulturní vyžití (divadlo, kino, zámek, městské muzeum a galerie, loutkové divadlo, sportovní hala, zimní stadion, letní stadion, horolezecká stěna, lyžařský areál v Popelkách s volně přístupným vyhlídkovým ochozem na skokanském můstku, sportovní letiště, koupaliště, lázeňský dům ad.). V okolí města lze navštívit díky husté síti pěších tras, cyklotras a lyžařských terénů mnoho turistických cílů jako např. rozhlednu, restauraci a sezónní informační středisko na hoře Tá...

Drábské světničky

Drábské světničky jsou pozůstatky původně dřevěného hradu na pískovcových blocích v katastrálním území Dneboh v okrese Mladá Boleslav, 4 km východně od Mnichova Hradiště. Nachází se v chráněné krajinné oblasti Český ráj, na území evropsky významné lokality soustavy NATURA 2000 a přírodní rezervace Příhrazské skály. Skalní pevnost byla vybudována na severozápadním okraji plošiny zvané Hrada v nadmořské výšce okolo 370 m n. m. (105–155 m nad tokem řeky Jizery). Hrad je od roku 1958 chráněn jako součást rozsáhlé nemovité kulturní památky, zahrnující širší prostor hradiště Hrada s přilehlou Klamornou. Vlastníkem pozemku s areálem hradu je Česká republika, správu a péči o památku zajišťují Lesy České republiky. Opevněné sídlo neznámého jména bylo podle archeologických pramenů založeno někdy ve druhé třetině 13. století, v průběhu výrazné kolonizační aktivity hradišťských cisterciáků. Drábské světničky s blízkou Klamornou a opevněním Staré Hrady u Příhraz alespoň zpočátku plnily...

Rozhledna U borovice Roprachtice Vysoké nad Jizerou

Rozhledna U Borovice se nachází na stejnojmenné kótě s nadmořskou výškou 669 metrů severozápadně od obce Roprachtice, vlevo od silnice č. 289 ve směru Semily – Vysoké nad Jizerou. Výstavbu svépomocí realizoval soukromý investor, František Hubař z Roprachtic. Se stavbou bylo započato v dubnu 2008, slavnostní otevření se konalo 17. listopadu 2009. Kamenná základna o půdorysu 4,7 × 4,7 metru má vnitřní cihlovou vyzdívku a výšku 13 metrů. Nad ní je dřevěný ochoz z modřínového dřeva, dílo místního tesaře Václava Pacholíka. Na zastřešený vyhlídkový ochoz vede sedmdesát schodů. Během roku 2010 byl u rozhledny vybudován obslužný objekt se sociálním zázemím. Jedná se o roubenku o půdorysu přibližně 8 × 12 metrů – také práce tesaře Pacholíka. Mezi léty 2015 a 2016 byl tento objekt přistavěn o další zděnou část. V této době byla také instalována fotovoltaická elektrárna o výkonu přibližně 6 kWp. Tato elektrárna pracuje v ostrovním režimu a zásobuje pouze tuto rozhlednu. Příst...

Zaplavený lom v Hrabačově u Jilemnice

Na hranici města Jilemnice a přilehlého Hrabačova se nachází hluboká jáma bývalého lomu. V poválečných letech se zde lámal kámen. Po ukončení těžby byl lom ale zatopen. Z velké části vlastním pramenem, který se zde nachází a z části vodou povrchovou. Vzniklo zde přírodní jezírko, které má v průměru cca 100 metrů a udávanou hloubkou asi 8 metrů. Na dně lomu byly a možná stále ještě jsou zatopené staré vozíky, zbytky kolejí a strojního zařízení, jako pozůstatky těžební činnosti z minulosti. Ještě v 70. a 80. letech dvacátého století zde prý bývala průzračná voda, kterou zde již ale zdaleka nenajdete. Lom je skryt mezi listnatými stromy a ani z přilehlé cesty vzdálené přibližně 150 metrů si jeho přítomnosti nevšimnete. V současné době je ale lom bohužel v jeho nejvyšší části lidmi zavážen nepovoleně všemožným odpadem, které toto jedinečné místo a biotop velmi poškozuje. Žije zde velké množství jedinečných i chráněných živočichů, které toto unikátní místo potřebují ke svému ...