Přeskočit na hlavní obsah

Kopicův statek


Kopicův statek (dříve Jirošova rychta) je roubená usedlost z konce 18. století, kulturní památka. Jedná se (spolu např. s Dlaskovým statkem) o jeden z nejzajímavějších příkladů lidové architektury pojizerského typu. Statek (Kacanovy č. p. 64) se nachází o samotě asi 1 km východně od vesnice Kacanovy na Turnovsku, v okrese Semily. U statku je socha svatého Jiří a rokle s řadou pískovcových reliéfů vytvořených majitelem Vojtěchem Kopicem.

Nynější stavení bylo postaveno v roce 1787 rolníkem Jiřím Jirošem, základy jsou ale patrně starší. Usedlost se skládá z obytného patrového domu s pavlačí, kolmo přistavěné konírny se stájí a protilehlých přízemních hospodářských budov. Dvůr uzavírá kamenná brána. Opodál stojí dřevěná stodola.

Statek vlastnila rodina Jirošova, František Jiroš (1824–1902) byl od roku 1849 prvním starostou obce Kacanovy.

Pískovcová skulptura svatého Jiří před statkem pochází z roku 1806, jedná se pravděpodobně o dílo Jana Chládka mladšího.

V roce 1884 nechal František Jiroš se svojí ženou Petronilou zhotovit u Josefa Zemana z Tatobit nový sokl. Podstavec zdobí z každé strany jeden reliéf: Kristus v Getsemanské zahradě, dvojice světic Petronily a Felliculy, Máří Magdalena a svatá Anna.

V současnosti je na místě vystavená kopie od Jiřího Nováka. Originální socha se nachází ve vestibulu Muzea Českého ráje v Turnově.

Vojtěch Kopic (1909–1978) se do stavení přiženil v roce 1932. Od čtyřicátých let až do své smrti v rokli pod statkem vytesal v pískovcových skalách řadu reliéfů, jejichž témata čerpal především z českých dějin. Památková ochrana těchto děl byla vyhlášena s účinností od 25. listopadu 2017 formou stanovení ochranného pásma kulturní památky Kopicův statek.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hruboskalsko

Hruboskalsko je přírodní rezervace vyhlášená 22. dubna 1998. S plochou 219,2 ha patří k největším skalním městům v Chráněné krajinné oblasti Český ráj. Důvodem ochrany je rozsáhlé skalní město se zachovalými reliktními bory. Hruboskalské skalní město zahrnuje stovky skalních masivů i samostatné věže, které dosahují výšky až 60 m. Díky malé odolnosti pískovce a stálému působení řady vlivů jsou skály bohaté na nejrůznější tvary a formy (voštiny, okna, brány). Hruboskalsko je součástí Geoparku Český ráj, který byl zařazen do sítě evropských geoparků v říjnu 2005. Je to jedna z nejpůvodnějších českých horolezeckých oblastí, k nejznámějším věžím patří Kapelník, Lebka, Maják a Osudová. Mezi českým horolezeckým svazem a Správou Chráněné krajinné oblasti Český ráj je uzavřena dohoda, která zahrnuje podmínky lezení na pískovci. Hruboskalské skalní město je také významnou turistickou oblastí. Mezi nejznámější památky patří zámek Hrubá skála, který byl postaven na skalním mas...

Rozhledna na Žalém Benecko

alý (německy Heidelberg) je hora ležící v poslední rozsoše Žalského hřbetu ve střední části Krkonoš asi 1,5 km východně od Benecka. Hora se nachází na území Krkonošského národního parku. Zadní Žalý (německy Hinterer Heidelberg) – vyšší z obou vrcholů má výšku 1036 metrů a leží na souřadnicích 50°39′54″ s. š., 15°34′6″ v. d.. Je formován jako krátký plochý hřbet, tvořený fylity a rulami. Severovýchodně od vrcholu vybíhá výrazný skalnatý hřeben Žalský kozí hřbet, spadající až do údolí Labe. Tok říčky je nucen tento odolnější skalní výchoz obtékat ostrým zákrutem. Přední Žalý (německy Vorderer Heidelberg) – níže a jižněji položený vrchol má výšku 1019 metrů a leží na souřadnicích 50°39′29″ s. š., 15°34′20″ v. d.. Je tvořen převážně ortorulami, zformovanými do nízkého kupovitého suku s relativně příkrými stěnami. Na vrcholu je rozhledna, ze které je výborný rozhled na Krkonoše a Podkrkonoší. Na východní části vrcholové plošiny je horní stanice sedačkové lanovky Skiareálu Herlíkovice,...

Rokytnice nad Jizerou, Lysá hora, Krkonoše

Lysá hora (německy Kahleberg) je vrchol ležící v Českého hřbetu, v Krkonoších. Výška hory činí 1344 m. Z Rokytnice nad Jizerou míří k vrcholu sedačková lanovka až do výše 1310 m, kde se nachází její horní stanice. Lanovka je v provozu pouze v zimním období. Při velmi dobré viditelnosti je Lysá Hora spolu s hřebenem Krkonoš k zahlédnutí i z Prahy z dálky 120 km.