Přeskočit na hlavní obsah

Nad Kotelní jámou 360° panorama

 

Kotelní jámy (německy Kesselgruben) je chráněné území na jižních svazích hory Kotel v Krkonoších. Tvoří je dva ledovcové kary, Velká a Malá kotelní jáma vymodelované ledovcovou činností v čtvrtohorách a rozkládající se v nadmořské výšce přibližně 1050 až 1400 metrů. Podklad Velké resp. Malé kotelní jámy je tvořen žulou resp. svorem. Mezi oběma jámami se tyčí skalnatý Liščí hřebínek.

Roku 1952 bylo území Kotelních jam o rozloze 10101 hektarů vyhlášeno státní přírodní rezervací mimo jiné pro ochranu vzácných druhů rostlin (například hvozdík pyšný, lilie zlatohlávek, sasanka narcisokvětá nebo lomikámen vstřícnolistý). V karech se vyskytují zbytky ledovcových morén, svahy mají místy sklon až 45 stupňů. Kotelními jamami vede zelená turistická značka z Dvoraček na Horní Mísečky; v zimě ji však Horská služba někdy uzavírá z důvodu nebezpečí lavin. Kotelní jámy leží na rozhraní 1. a 2. ochranného pásma Krkonošského národního parku a jsou součástí rozlehlé rezervace Prameny Labe. Z Kotelních jam vytéká Kotelský potok, pravý přítok Jizerky.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Rokytnice nad Jizerou, Lysá hora

Rokytnice nad Jizerou (německy Rochlitz an der Iser) je město a horské letovisko v západních Krkonoších. Nachází se v Libereckém kraji, v okrese Semily, v protáhlém údolí Huťského potoka mezi masivy hor Stráž (782 m), Čertova hora (1022 m) a Lysá hora (1344 m) a podél levého (východní) břehu řeky Jizery. Žije zde přibližně 2 600 obyvatel.

Rokytnice nad Jizerou, Lysá hora, Krkonoše

Lysá hora (německy Kahleberg) je vrchol ležící v Českého hřbetu, v Krkonoších. Výška hory činí 1344 m. Z Rokytnice nad Jizerou míří k vrcholu sedačková lanovka až do výše 1310 m, kde se nachází její horní stanice. Lanovka je v provozu pouze v zimním období. Při velmi dobré viditelnosti je Lysá Hora spolu s hřebenem Krkonoš k zahlédnutí i z Prahy z dálky 120 km.

Zámek Valdštejn fotografie

Valdštejn (Waldstein) je zřícenina v okrese Semily blízko Turnova, v oblasti Českého ráje. Rodový hrad pánů z Valdštejna pochází z druhé poloviny 13. století. Je jedním z nejstarších hradů v tomto kraji.Nyní je Valdštejn v držení města Turnova. Hrad postavila jedna z větví rodu Markvarticů asi v letech 1260 až 1280. Byl to zřejmě Jaroslav z Hruštice či jeho syn Zdeněk a Valdštejn se pak stal jejich rodovým sídlem, podle něhož oni i jejich potomci používali predikát páni z Valdštejna. Jsou označováni jako Valdštejnové. Jaroslav z Hruštice (Hruštice byla tvrz u Turnova) zprvu používal jméno Jaroslav z Lemberka, protože byl příslušníkem rodiny Lemberků, třetím synem Havla z Lemberka. Havel z Lemberka pocházel z rodu Markvarticů, který získal v severních Čechách rozsáhlá území za pomoc Přemyslovcům. Matkou Jaroslava byla Zdislava z Lemberka, svatořečená v roce 1995.