Přeskočit na hlavní obsah

Západ slunce z Roudnice v Krkonoších

 


Západ slunce je každodenní sestoupení Slunce za obzor v důsledku zemské rotace. Západem slunce končí den a nastává soumrak, kdy se stmívá a slunce svítí už jen nepřímo odrazem od atmosféry.

Místa ležící na sever od polárního kruhu a na jih od jižního polárního kruhu zažijí západ nebo východ slunce alespoň jeden den v roce, kdy polární den, nebo polární noc přetrvává nepřetržitě 24 hodin.

Astronomicky je západ slunce definován jako chvíle, kdy horní hrana slunečního disku zmizí za obzor. Paprsky světla procházející atmosférou podléhají refrakci (atmosférická neboli terestrická refrakce), při níž dochází k lomu vlnění. Sluneční kotouč je tak viditelný i chvíli poté, co došlo k jeho úplnému skrytu pod horizont. Tím dochází k prodloužení dne (v oblasti České republiky, v součtu se shodným efektem při úsvitu, o cca 8–12 minut). Tento jev také způsobuje vizuální zploštění disku ve vertikální ose blízko obzoru, kdy se hrana spodního okraje zdá být posunuta výše než ta horní. Okolo jedné sekundy může být pozorován tzv. zelený záblesk, na němž se podílí s refrakcí i světelná disperze.

Za hranicí polárního kruhu nastává polární den, jestliže nejméně jeden den tzv. půlnoční Slunce nezapadne pod obzor a nenastane noc bez slunečního světla. Opakem polárního dne je polární noc, kdy naopak Slunce nevystoupí nad horizont.

Heliocentrický model se Sluncem ve středu vesmíru a pohybující se Zemí zavedl v 16. století astronom Mikuláš Koperník. Nahradil tak geocentrický model.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hruboskalsko

Hruboskalsko je přírodní rezervace vyhlášená 22. dubna 1998. S plochou 219,2 ha patří k největším skalním městům v Chráněné krajinné oblasti Český ráj. Důvodem ochrany je rozsáhlé skalní město se zachovalými reliktními bory. Hruboskalské skalní město zahrnuje stovky skalních masivů i samostatné věže, které dosahují výšky až 60 m. Díky malé odolnosti pískovce a stálému působení řady vlivů jsou skály bohaté na nejrůznější tvary a formy (voštiny, okna, brány). Hruboskalsko je součástí Geoparku Český ráj, který byl zařazen do sítě evropských geoparků v říjnu 2005. Je to jedna z nejpůvodnějších českých horolezeckých oblastí, k nejznámějším věžím patří Kapelník, Lebka, Maják a Osudová. Mezi českým horolezeckým svazem a Správou Chráněné krajinné oblasti Český ráj je uzavřena dohoda, která zahrnuje podmínky lezení na pískovci. Hruboskalské skalní město je také významnou turistickou oblastí. Mezi nejznámější památky patří zámek Hrubá skála, který byl postaven na skalním mas...

Rozhledna na Žalém Benecko

alý (německy Heidelberg) je hora ležící v poslední rozsoše Žalského hřbetu ve střední části Krkonoš asi 1,5 km východně od Benecka. Hora se nachází na území Krkonošského národního parku. Zadní Žalý (německy Hinterer Heidelberg) – vyšší z obou vrcholů má výšku 1036 metrů a leží na souřadnicích 50°39′54″ s. š., 15°34′6″ v. d.. Je formován jako krátký plochý hřbet, tvořený fylity a rulami. Severovýchodně od vrcholu vybíhá výrazný skalnatý hřeben Žalský kozí hřbet, spadající až do údolí Labe. Tok říčky je nucen tento odolnější skalní výchoz obtékat ostrým zákrutem. Přední Žalý (německy Vorderer Heidelberg) – níže a jižněji položený vrchol má výšku 1019 metrů a leží na souřadnicích 50°39′29″ s. š., 15°34′20″ v. d.. Je tvořen převážně ortorulami, zformovanými do nízkého kupovitého suku s relativně příkrými stěnami. Na vrcholu je rozhledna, ze které je výborný rozhled na Krkonoše a Podkrkonoší. Na východní části vrcholové plošiny je horní stanice sedačkové lanovky Skiareálu Herlíkovice,...

Rokytnice nad Jizerou, Lysá hora, Krkonoše

Lysá hora (německy Kahleberg) je vrchol ležící v Českého hřbetu, v Krkonoších. Výška hory činí 1344 m. Z Rokytnice nad Jizerou míří k vrcholu sedačková lanovka až do výše 1310 m, kde se nachází její horní stanice. Lanovka je v provozu pouze v zimním období. Při velmi dobré viditelnosti je Lysá Hora spolu s hřebenem Krkonoš k zahlédnutí i z Prahy z dálky 120 km.