Přeskočit na hlavní obsah

Vítkovice v Krkonoších


Obec Vítkovice, též Vítkovice v Krkonoších (německy Witkowitz) se nachází v okrese Semily, v Libereckém kraji. Leží v Krkonoších podél údolí řeky Jizerky. Žije zde 386 obyvatel.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1606. V 1. polovině 17. století zde pracovala sklářská huť patřící huťmistrovskému rodu Preisslerů.


V letech 1938-1945 patřily převážně německojazyčné Vítkovice k nacistickému Německu. Po druhé světové válce zde došlo k vysídlení původního německého obyvatelstva a došlo ke kompletní výměně obyvatel. Od té doby zdejší horské boudy slouží převážně k rekreačním účelům.

5. dubna 2017 byly obci uděleny znak a vlajka.

Obec je tvořena jedním katastrálním územím (Vítkovice v Krkonoších) a nečlení se na místní části. Vlastní vesnice Vítkovice leží při silnici II/294 v jihozápadní části katastrálního území, její západní část nese název Horní Vítkovice, další lokality (většinou osady s rozptýleným osídlením) nesou názvy Levínek, Zákoutí, Janova Hora, Mevaldův Vrch, Skelné Hutě, Třídomí, Dolní Mísečky a Horní Mísečky. Do území obce spadá i silnice pokračující z Horních Míseček k Vrbatově boudě.

Katastrální území obce sousedí na západě s územími měst Rokytnice nad Jizerou (k. ú. Rokytno v Krkonoších a Františkov v Krkonoších) a Jablonec nad Jizerou (k. ú. Horní Dušnice), na jihu s územími obcí Jestřabí v Krkonoších (k. ú. Jestřabí v Krkonoších, Roudnice v Krkonoších a Křížlice) a Benecko (k. ú. Horní Štěpanice a Benecko), na východě s územími měst Vrchlabí (k. ú. Hořejší Vrchlabí) a Špindlerův Mlýn (k. ú. Labská a Bedřichov v Krkonoších).

Do území obce spadají i významné části Krkonoš. Severní výběžek území obce obsahuje vrch Kotel (1435 m n. m.) a Kotelské jámy, Vrbatova bouda a Harrachovy kameny. Z této oblasti stéká k jihu do Dolních Míseček Kotelský potok. Západně od údolí Kotelského potoka se táhne Kozelský hřeben. Západně od Kozelského hřebenu vede od severu k jihu údolí Kozelského potoka, stékajícího od Dvoraček (ty však leží již na území Rokytna). Západní hranice obce vede po Vlčím hřebeni a přes Braunův kopec a Mevaldův kopec až k vrchu Kobyla (897 m n. m.) nad Stromkovicemi a Jestřabím. Jižně od vsi Vítkovice protéká od západu k východu Vítkovický potok. Hřeben, po kterém prochází východní hranice území obce, zahrnuje vrch Šeřín (1027 m n. m.) (od něj k údolí Jizerky vybíhá hřeben Janova hora a po její severní straně teče potok Černý ručej), Černá skála (1039 m n. m.), Mechovinec (1081 m n. m.) a Kozlí hřbet (1034 m n. m.) (od sedla mezi nimi stéká do Jizerky Kozlí strouha).

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zámek Valdštejn fotografie

Valdštejn (Waldstein) je zřícenina v okrese Semily blízko Turnova, v oblasti Českého ráje. Rodový hrad pánů z Valdštejna pochází z druhé poloviny 13. století. Je jedním z nejstarších hradů v tomto kraji.Nyní je Valdštejn v držení města Turnova. Hrad postavila jedna z větví rodu Markvarticů asi v letech 1260 až 1280. Byl to zřejmě Jaroslav z Hruštice či jeho syn Zdeněk a Valdštejn se pak stal jejich rodovým sídlem, podle něhož oni i jejich potomci používali predikát páni z Valdštejna. Jsou označováni jako Valdštejnové. Jaroslav z Hruštice (Hruštice byla tvrz u Turnova) zprvu používal jméno Jaroslav z Lemberka, protože byl příslušníkem rodiny Lemberků, třetím synem Havla z Lemberka. Havel z Lemberka pocházel z rodu Markvarticů, který získal v severních Čechách rozsáhlá území za pomoc Přemyslovcům. Matkou Jaroslava byla Zdislava z Lemberka, svatořečená v roce 1995.

Prachovské skály fotografie

Prachovské skály jsou pískovcová skalní oblast, přírodní rezervace a součást Chráněné krajinné oblasti Český ráj, která se rozkládá zhruba 5 až 7 km severozápadně od Jičína mezi Prachovem, Pařezskou Lhotou, Dolním Lochovem a Blaty v Královéhradeckém kraji. Skalní masiv vznikl v období druhohor jako usazeniny mělkého křídového moře. Chráněné území je v péči AOPK ČR - regionálního pracoviště Liberecko. Geomorfologicky jsou Prachovské skály součástí celku Jičínská pahorkatina, podcelku Turnovská pahorkatina, okrsku Vyskeřská vrchovina a podokrsku Prachovská pahorkatina, jejíž jsou samostatnou geomorfologickou částí.

Vyhlídka Míru rozcestník

Vyhlídka Míru se nachází ve střední části prachovského skalního města u skal na Císařskou chodbou a poskytuje nám asi nejlepší rozhled na velké území skalního města Prachovských skal a na horizont západním směrem. Z vyhlídky je možné spatřit velké množství skalních věží a mnohdy i pohled na horolezce zdolávající některou z nich. Naproti přes údolí je možné vidět Pechovu a Šlikovu vyhlídku. Na horizontu pak můžeme spatřit siluetu symbolu Českého ráje hradu Trosky či vrchol Vyskeře. Dovede nás k ní velký i malý prohlídkový okruh. Z vyhlídky Míru je pěkný rozhled na okolní skály, Prachovskou jehlu, Madonu a Plecháč. Vidět jsou také Trosky, Vyskeř a Mužský.