Přeskočit na hlavní obsah

Tatobitská lípa


Tatobitská lípa (někdy označovaná jako Americká lípa, Tisíciletá lípa nebo Žižkova lípa) je památným stromem rostoucím na prahu Českého ráje v obci Tatobity v Libereckém kraji. Lípa stojí u silnice směrem na Žernov, naproti domu s číslem popisným 86.


Základní údaje:
  • název: Tatobitská lípa, lípa v Tatobitech, Americká lípa, Tisíciletá lípa, Žižkova lípa
  • výška: 17 m (1993), 17,5 m, 20 m (1996)
  • obvod: 866 cm (1993), 940 cm (1996)
  • věk: 500 let, 800 let
  • sanace: 1923, 60. léta, 1995
  • souřadnice: 50°34'5.60"N, 15°16'28.47"E

Tatobitská lípa je údajně křížencem lípy velkolisté (Tilia platyphyllos) a lípy zelené (Tilia euchlora). Lípa zelená je synonymické označení lípy krymské, křížence lípy malolisté, neboli srdčité (Tilia cordata) a lípy kavkazské (Tilia dasystyla, případně Tilia dasystyla subsp. caucasica).

Označení „Americká lípa“ buďto nesouvisí s botanickým názvem lípa americká (Tilia americana), nebo byla lípa kdysi chybně určena a jméno se vžilo. Lípa americká byla popsána až roku 1572.

Kmen lípy je dutý, nekompletní. Pravidelnou korunu stromu tvoří více terminálů. Strom je vzhledem ke svému věku v celkově dobrém stavu.

V roce 1923 byla kolem lípy vybudována podezdívka a oplocení spolkem Svoboda. V 60. letech dvacátého století byl kmen lípy sepnut obručemi. Roku 1995 došlo na sanaci dutiny a celkové ošetření.

K zasazení stromu se váže stará pověst. Lípu sázel Kilián se svojí milenkou Hedvikou. Když byla práce dokonána, pronesl Kilián: „Ať nekácí, kdo nezasadil“. Uběhla spousta let a lípa měla být pokácena. Když chtěli dřevorubci začít s prací, ozval se z koruny stromu hlas: „Nesázel jsi, nekácej!“ Dřevorubci se zalekli a lípa byla zachráněna.


V souvislosti s oslavami 100 let pošty v Tatobitech 2. března 2007 byla vydána jubilejní poštovní známka v hodnotě 10 Kč znázorňující lípu. Ta má ostatně prostor i ve znaku obce.

Báseň Naší tisicileté lípě složil 17. dubna 1957 spisovatel Jan Dědina mladší (1906 — 1980).

14. června 2006 byly občanským sdružením Dědina vysazeny v obci dvě geneticky identické lípy jako odkaz dalším generacím. Jedna roste poblíž domu č. 79 u cesty ke kostelu a hřbitovu (50°34'23.40"N, 15°15'58.95"E)

U příležitosti oslav Dne stromů 20. října 2015 byla lípa vyhlášena vítězem čtrnáctého ročníku celostátní ankety Strom roku 2015. V únoru 2016 se lípa ucházela o titul „Evropský strom roku 2016“. Vítěze soutěže volila veřejnost internetovým hlasováním. Své hlasy do ankety Evropský strom roku 2016 zaslalo téměř 230 tisíc lidí. Tatobitská lípa se umístila na druhém místě s 43 451 hlasy.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Rokytnice nad Jizerou, Lysá hora

Rokytnice nad Jizerou (německy Rochlitz an der Iser) je město a horské letovisko v západních Krkonoších. Nachází se v Libereckém kraji, v okrese Semily, v protáhlém údolí Huťského potoka mezi masivy hor Stráž (782 m), Čertova hora (1022 m) a Lysá hora (1344 m) a podél levého (východní) břehu řeky Jizery. Žije zde přibližně 2 600 obyvatel.

Rokytnice nad Jizerou, Lysá hora, Krkonoše

Lysá hora (německy Kahleberg) je vrchol ležící v Českého hřbetu, v Krkonoších. Výška hory činí 1344 m. Z Rokytnice nad Jizerou míří k vrcholu sedačková lanovka až do výše 1310 m, kde se nachází její horní stanice. Lanovka je v provozu pouze v zimním období. Při velmi dobré viditelnosti je Lysá Hora spolu s hřebenem Krkonoš k zahlédnutí i z Prahy z dálky 120 km.

Zámek Valdštejn fotografie

Valdštejn (Waldstein) je zřícenina v okrese Semily blízko Turnova, v oblasti Českého ráje. Rodový hrad pánů z Valdštejna pochází z druhé poloviny 13. století. Je jedním z nejstarších hradů v tomto kraji.Nyní je Valdštejn v držení města Turnova. Hrad postavila jedna z větví rodu Markvarticů asi v letech 1260 až 1280. Byl to zřejmě Jaroslav z Hruštice či jeho syn Zdeněk a Valdštejn se pak stal jejich rodovým sídlem, podle něhož oni i jejich potomci používali predikát páni z Valdštejna. Jsou označováni jako Valdštejnové. Jaroslav z Hruštice (Hruštice byla tvrz u Turnova) zprvu používal jméno Jaroslav z Lemberka, protože byl příslušníkem rodiny Lemberků, třetím synem Havla z Lemberka. Havel z Lemberka pocházel z rodu Markvarticů, který získal v severních Čechách rozsáhlá území za pomoc Přemyslovcům. Matkou Jaroslava byla Zdislava z Lemberka, svatořečená v roce 1995.