Přeskočit na hlavní obsah

Tatobitská lípa


Tatobitská lípa (někdy označovaná jako Americká lípa, Tisíciletá lípa nebo Žižkova lípa) je památným stromem rostoucím na prahu Českého ráje v obci Tatobity v Libereckém kraji. Lípa stojí u silnice směrem na Žernov, naproti domu s číslem popisným 86.


Základní údaje:
  • název: Tatobitská lípa, lípa v Tatobitech, Americká lípa, Tisíciletá lípa, Žižkova lípa
  • výška: 17 m (1993), 17,5 m, 20 m (1996)
  • obvod: 866 cm (1993), 940 cm (1996)
  • věk: 500 let, 800 let
  • sanace: 1923, 60. léta, 1995
  • souřadnice: 50°34'5.60"N, 15°16'28.47"E

Tatobitská lípa je údajně křížencem lípy velkolisté (Tilia platyphyllos) a lípy zelené (Tilia euchlora). Lípa zelená je synonymické označení lípy krymské, křížence lípy malolisté, neboli srdčité (Tilia cordata) a lípy kavkazské (Tilia dasystyla, případně Tilia dasystyla subsp. caucasica).

Označení „Americká lípa“ buďto nesouvisí s botanickým názvem lípa americká (Tilia americana), nebo byla lípa kdysi chybně určena a jméno se vžilo. Lípa americká byla popsána až roku 1572.

Kmen lípy je dutý, nekompletní. Pravidelnou korunu stromu tvoří více terminálů. Strom je vzhledem ke svému věku v celkově dobrém stavu.

V roce 1923 byla kolem lípy vybudována podezdívka a oplocení spolkem Svoboda. V 60. letech dvacátého století byl kmen lípy sepnut obručemi. Roku 1995 došlo na sanaci dutiny a celkové ošetření.

K zasazení stromu se váže stará pověst. Lípu sázel Kilián se svojí milenkou Hedvikou. Když byla práce dokonána, pronesl Kilián: „Ať nekácí, kdo nezasadil“. Uběhla spousta let a lípa měla být pokácena. Když chtěli dřevorubci začít s prací, ozval se z koruny stromu hlas: „Nesázel jsi, nekácej!“ Dřevorubci se zalekli a lípa byla zachráněna.


V souvislosti s oslavami 100 let pošty v Tatobitech 2. března 2007 byla vydána jubilejní poštovní známka v hodnotě 10 Kč znázorňující lípu. Ta má ostatně prostor i ve znaku obce.

Báseň Naší tisicileté lípě složil 17. dubna 1957 spisovatel Jan Dědina mladší (1906 — 1980).

14. června 2006 byly občanským sdružením Dědina vysazeny v obci dvě geneticky identické lípy jako odkaz dalším generacím. Jedna roste poblíž domu č. 79 u cesty ke kostelu a hřbitovu (50°34'23.40"N, 15°15'58.95"E)

U příležitosti oslav Dne stromů 20. října 2015 byla lípa vyhlášena vítězem čtrnáctého ročníku celostátní ankety Strom roku 2015. V únoru 2016 se lípa ucházela o titul „Evropský strom roku 2016“. Vítěze soutěže volila veřejnost internetovým hlasováním. Své hlasy do ankety Evropský strom roku 2016 zaslalo téměř 230 tisíc lidí. Tatobitská lípa se umístila na druhém místě s 43 451 hlasy.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zámek Valdštejn fotografie

Valdštejn (Waldstein) je zřícenina v okrese Semily blízko Turnova, v oblasti Českého ráje. Rodový hrad pánů z Valdštejna pochází z druhé poloviny 13. století. Je jedním z nejstarších hradů v tomto kraji.Nyní je Valdštejn v držení města Turnova. Hrad postavila jedna z větví rodu Markvarticů asi v letech 1260 až 1280. Byl to zřejmě Jaroslav z Hruštice či jeho syn Zdeněk a Valdštejn se pak stal jejich rodovým sídlem, podle něhož oni i jejich potomci používali predikát páni z Valdštejna. Jsou označováni jako Valdštejnové. Jaroslav z Hruštice (Hruštice byla tvrz u Turnova) zprvu používal jméno Jaroslav z Lemberka, protože byl příslušníkem rodiny Lemberků, třetím synem Havla z Lemberka. Havel z Lemberka pocházel z rodu Markvarticů, který získal v severních Čechách rozsáhlá území za pomoc Přemyslovcům. Matkou Jaroslava byla Zdislava z Lemberka, svatořečená v roce 1995.

Prachovské skály fotografie

Prachovské skály jsou pískovcová skalní oblast, přírodní rezervace a součást Chráněné krajinné oblasti Český ráj, která se rozkládá zhruba 5 až 7 km severozápadně od Jičína mezi Prachovem, Pařezskou Lhotou, Dolním Lochovem a Blaty v Královéhradeckém kraji. Skalní masiv vznikl v období druhohor jako usazeniny mělkého křídového moře. Chráněné území je v péči AOPK ČR - regionálního pracoviště Liberecko. Geomorfologicky jsou Prachovské skály součástí celku Jičínská pahorkatina, podcelku Turnovská pahorkatina, okrsku Vyskeřská vrchovina a podokrsku Prachovská pahorkatina, jejíž jsou samostatnou geomorfologickou částí.

Vyhlídka Míru rozcestník

Vyhlídka Míru se nachází ve střední části prachovského skalního města u skal na Císařskou chodbou a poskytuje nám asi nejlepší rozhled na velké území skalního města Prachovských skal a na horizont západním směrem. Z vyhlídky je možné spatřit velké množství skalních věží a mnohdy i pohled na horolezce zdolávající některou z nich. Naproti přes údolí je možné vidět Pechovu a Šlikovu vyhlídku. Na horizontu pak můžeme spatřit siluetu symbolu Českého ráje hradu Trosky či vrchol Vyskeře. Dovede nás k ní velký i malý prohlídkový okruh. Z vyhlídky Míru je pěkný rozhled na okolní skály, Prachovskou jehlu, Madonu a Plecháč. Vidět jsou také Trosky, Vyskeř a Mužský.