Přeskočit na hlavní obsah

Rokytnice nad Jizerou panorama


Rokytnice nad Jizerou (německy Rochlitz an der Iser) je město a horské letovisko v západních Krkonoších. Nachází se v Libereckém kraji, v okrese Semily, v protáhlém údolí Huťského potoka mezi masivy hor Stráž (782 m), Čertova hora (1022 m) a Lysá hora (1344 m) a podél levého (východní) břehu řeky Jizery. Žije zde přibližně 2 600 obyvatel.


Město v údolí Huťského potoka bylo zřejmě založeno kolem roku 1574 jako sklářská osada. První obyvatelé se zde živili těžbou dřeva, mědi, stříbra a olova. V roce 1625 nechal zdejší ložiska prozkoumat Albrecht z Valdštejna, který zároveň zlepšil životní podmínky zdejších horníků. Po Valdštejnově smrti význam dolů opět upadá. Od té doby se až do 20.století zdejší obyvatelstvo snažilo hornickou činnost obnovit, ale nikdy se jim to již nepodařilo. Od vzniku města se rozvíjí také v oblasti tradiční sklářství. I po třicetileté válce byli občané Rokytnice většinou protestantského vyznání, z čehož plynuly ne zcela úspěšné snahy o rekatolizaci. V 18. století docházelo ve městě ke vzpourám poddanstva. V tomto období byly založeny první textilní podniky. Rozvoji průmyslu napomohla také výstavba železniční trati Martinice v Krkonoších – Rokytnice nad Jizerou, která byla do provozu uvedena v roce 1899. V roce 1903 byla ve střední Rokytnici postavena nová radnice, která prošla v 70. letech rekonstrukcí. Po 2. světové válce a odsunu německy mluvících obyvatel dochází k rozvoji turistického ruchu ve městě i okolí.


Celkem zahrnuje čtyři katastrální území: Dolní Rokytnice, Horní Rokytnice nad Jizerou, Rokytno v Krkonoších a Františkov v Krkonoších. Z evidenčního hlediska se v rámci Dolní Rokytnice navíc rozlišují ještě místní části Hleďsebe, Hranice a Studenov.

Katastrální území Dolní Rokytnice ve městě Rokytnice nad Jizerou zahrnuje kromě vlastní Dolní Rokytnice ještě sídelní celky Hleďsebe, Studenov, Liščí Díra, Hranice, Vilémov, Letní Strana, Zimní Strana, Malá Rokytnice. Na jihozápadě do něj spadá vrch Stráž. Do Dolní Rokytnice patří i kostel svatého Michaela archanděla.

Hranice mezi Dolní a Horní Rokytnicí probíhá náměstím před radnicí: většina plochy náměstí patří do Dolní Rokytnice, radnice s obchodním domem však již patří do Horní Rokytnice.

Katastrální území Horní Rokytnice nad Jizerou zahrnuje kromě vlastní Horní Rokytnice ještě sídelní celky Horní Ves, Horní Kout, Zákoutí, Hrušov a Horní Domky. Na hlavní silnici je vymezeno na západě náměstím s radnicí, na východní straně končí nedaleko za Horním náměstím a autobusovým nádražím (hřiště již patří k Rokytnu). Na jihu do něj patří celý Sachrův hřeben, na severozápadě oblast Na skalkách a Kostelní vrch.

Katastrální území Rokytno v Krkonoších zahrnuje kromě vlastního Rokytna i sídelní celky Háj, V Rybníčkách, Světlanka, Dvoračky. Do území dále patří horní část údolí Huťského potoka včetně Huťského vodopádu, severozápadní úbočí Vlčího hřebene a pás území až k hlavnímu hřebeni Krkonoš: Lysá hora, říčky Velká Mumlava a Malá Mumlava včetně malé části Mumlavy po soutoku (od Krakonošovy snídaně až k ústí Vosecké strouhy), Vosecká bouda a vrch Tvarožník; na hřebeni v okolí vrchu Sokolníku Rokytno hraničí s Polskem.

Katastrální území Františkov v Krkonoších zahrnuje osadu Františkov, ležící jižně od Sachrova hřebene, a pás území východně od osady až k vrcholu Vlčího hřebene.


Kdy městečko získalo znak, není přesně známo. Je doložen pečetí a spolkovým praporem z druhé poloviny 19. stol. Sestával ze čtvrceného štítu, na němž byly čtyři znamení, totiž dřívější pečetní znamení čtyř vesnic: Rokytna, Františkova, Horní Rokytnice, a Dolní Rokytnice.

Štít je čtvrcený. V první čtvrti zlaté je při pravém okraji štítu šedá skála, před ní na zelené půdě doleva obrácený, černě oděný horník při práci (Rokytno); v druhém, pravém horním poli modrém stojí na trávníku hnědá doleva obrácená liška (Františkov); v třetím, levém dolním, rovněž modrém poli je na trávníku doleva kráčející bílá ovce s černými kopýtky (Horní Rokytnice) a ve čtvrtém poli zlatém je černohnědý medvěd, vztyčený na zadních nohách, obrácený doleva a držící v předních tlapách patrně stříbrnou radlici (Dolní Rokytnice). Nad štítem je stříbrná zděná koruna.


Za posledních 15 let došlo ve městě k mnoha citelným změnám. Byl vybudován obrovský lyžařský areál s 28 vleky a čtyřsedačkovou lanovkou na Lysou horu. Tato lanová dráha je jediná, která vede do I. zóny KRNAP. V roce 2006 byla otevřena další čtyřsedačková lanovka, v rámci areálu Horní domky. Vede z parkoviště u Rokytky k chatě Lovčenka.

Došlo k velkému zvýšení ubytovací kapacity města. Byla kompletně vybudována nová náměstí (Horní náměstí a Dolní náměstí) s domy a apartmány v alpském stylu a kvalitními službami. Tyto projekty ale velmi zvýšily zadluženost města, kvůli které dokonce městu hrozil i krach. Toto nebezpečí bylo zažehnáno a v současné době patří Rokytnice nad Jizerou mezi naše nejatraktivnější střediska letní i zimní dovolené v Krkonoších. Ve městě je základní škola, 2 mateřské školy, zvláštní škola a zdravotní středisko.

Ulice a náměstí ve městě nejsou pojmenovány: název se používá pouze pro nově vybudované Horní náměstí v Horní Rokytnici. Pro orientaci se používají názvy místních částí, případně i dílčích sídelních celků (například Letní Strana a Zimní Strana pro rozlišení stran údolí Huťského potoka v Dolní Rokytnici).

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zámek Valdštejn fotografie

Valdštejn (Waldstein) je zřícenina v okrese Semily blízko Turnova, v oblasti Českého ráje. Rodový hrad pánů z Valdštejna pochází z druhé poloviny 13. století. Je jedním z nejstarších hradů v tomto kraji.Nyní je Valdštejn v držení města Turnova. Hrad postavila jedna z větví rodu Markvarticů asi v letech 1260 až 1280. Byl to zřejmě Jaroslav z Hruštice či jeho syn Zdeněk a Valdštejn se pak stal jejich rodovým sídlem, podle něhož oni i jejich potomci používali predikát páni z Valdštejna. Jsou označováni jako Valdštejnové. Jaroslav z Hruštice (Hruštice byla tvrz u Turnova) zprvu používal jméno Jaroslav z Lemberka, protože byl příslušníkem rodiny Lemberků, třetím synem Havla z Lemberka. Havel z Lemberka pocházel z rodu Markvarticů, který získal v severních Čechách rozsáhlá území za pomoc Přemyslovcům. Matkou Jaroslava byla Zdislava z Lemberka, svatořečená v roce 1995.

Prachovské skály fotografie

Prachovské skály jsou pískovcová skalní oblast, přírodní rezervace a součást Chráněné krajinné oblasti Český ráj, která se rozkládá zhruba 5 až 7 km severozápadně od Jičína mezi Prachovem, Pařezskou Lhotou, Dolním Lochovem a Blaty v Královéhradeckém kraji. Skalní masiv vznikl v období druhohor jako usazeniny mělkého křídového moře. Chráněné území je v péči AOPK ČR - regionálního pracoviště Liberecko. Geomorfologicky jsou Prachovské skály součástí celku Jičínská pahorkatina, podcelku Turnovská pahorkatina, okrsku Vyskeřská vrchovina a podokrsku Prachovská pahorkatina, jejíž jsou samostatnou geomorfologickou částí.

Vyhlídka Míru rozcestník

Vyhlídka Míru se nachází ve střední části prachovského skalního města u skal na Císařskou chodbou a poskytuje nám asi nejlepší rozhled na velké území skalního města Prachovských skal a na horizont západním směrem. Z vyhlídky je možné spatřit velké množství skalních věží a mnohdy i pohled na horolezce zdolávající některou z nich. Naproti přes údolí je možné vidět Pechovu a Šlikovu vyhlídku. Na horizontu pak můžeme spatřit siluetu symbolu Českého ráje hradu Trosky či vrchol Vyskeře. Dovede nás k ní velký i malý prohlídkový okruh. Z vyhlídky Míru je pěkný rozhled na okolní skály, Prachovskou jehlu, Madonu a Plecháč. Vidět jsou také Trosky, Vyskeř a Mužský.