PetrPikora.com - Krkonoše, Jizerské hory, Český ráj

Pískovcová skulptura svatého Jiří před statkem pochází z roku 1806, jedná se pravděpodobně o dílo Jana Chládka mladšího. V roce 1884 nechal František Jiroš se svojí ženou Petronilou zhotovit u Josefa Zemana z Tatobit nový sokl. Podstavec zdobí z každé strany jeden reliéf: Kristus v Getsemanské zahradě, dvojice světic Petronily a Felliculy, Máří Magdalena a svatá Anna. V současnosti je na místě vystavená kopie od Jiřího Nováka. Originální socha se nachází ve vestibulu Muzea Českého ráje v Turnově.

Ve skalách pod Kopicovým statkem, Jirošovou rychtou, vytvořil tehdejší majitel a lidový umělec Vojtěch Kopic galerii skalních reliéfů především z české historie. Jeho práce trvala téměř 40 let (1940 až 1978) a za tu dobu vzniklo přes 30 reliéfů postav, zvířat či průčelí staveb, často doplněných o citáty či poselství. Vojtěch Kopic (1909–1978) se do stavení přiženil v roce 1932. Od čtyřicátých let až do své smrti v rokli pod statkem vytesal v pískovcových skalách řadu reliéfů, jejichž témata čerpal především z českých dějin. Památková ochrana těchto děl byla vyhlášena s účinností od 25. listopadu 2017 formou stanovení ochranného pásma kulturní památky Kopicův statek. Po reliéfech vás provede značená stezka, odbočení na ní je vyznačeno turistickými směrovkami. Kopicův statek (dříve Jirošova rychta) je roubená usedlost z konce 18. století, kulturní památka. Jedná se (spolu např. s Dlaskovým statkem) o jeden z nejzajímavějších příkladů lidové architektury poji...

Violík neboli Labský štít (polsky Łabski Szczyt, německy Veilchensteine nebo také Veilchenspitze), je hora nacházející se ve Slezském hřebeni v Krkonoších, na hranicích Česka a Polska. Jedná se o vrchol kuželovitého tvaru, na jehož temeni se nalézá vrcholové skalisko. Hora leží 1 km severně od Labské boudy, 5,5 km severně od osady Dolní Mísečky a 6 km od polských Piechowic. Na svazích Violíku se rozprostírají suťová a kamenná moře. Hlavním rysem vrcholových partií jsou však smilkové hole, v nižších polohách potom roste kleč. Na jihozápadním svahu, necelý kilometr od vrcholu, se nachází Labská louka, kde pramení řeka Labe. Na vrchol se lze dostat po červeně značené hřebenové cestě česko-polského přátelství. Ta podchází vrcholová skaliska z jižní strany ve vzdálenosti asi 40 metrů. Samotné skalisko se nachází v I. zóně Krkonošského národního parku a je tedy turisticky nepřístupné. Z okolí vrcholu je dobrý rozhled na Krkonoše, Jizerské hory a do Jeleniogórské kotliny.

Ručičky jsou rozcestí v Rokytnici nad Jizerou přibližně 300m od konečné stanice lanové dráhy Horní Domky. Odkud vás cesty zavedou např. na Voseckou boudu, na Rýžoviště a do Harrachova, na Studenov, na Dvoračky a dále na Pramen Labe. Turistické trasy se zde rozbíhají do pěti stran, proto název Ručičky – pět cest jako pět prstů. Rozcestí Ručičky se nachází nedaleko Rokytnice nad Jizerou jen několik set metrů od horní stanice lanovky na Horní Domky. Dominantou rozcestí je velice pěkná dřevěná socha Krakonoše, který zde dohlíží na své pohoří.

Bohumil Hanč (19. listopadu 1886 na Benecku – 24. března 1913 Labská bouda v Krkonoších) byl český sportovec, lyžař, běžec na lyžích. Tragicky zahynul během mezinárodního závodu v běhu na lyžích na 50 kilometrů na hřebenech Krkonoš společně se svým přítelem Václavem Vrbatou o Velikonocích roku 1913, když se náhle extrémně zhoršilo počasí. 1907-1913 Dne 24. února 1907 získal svůj první titul z mistrovství zemí Koruny české v běhu na lyžích na 50 km. Šlo o teprve o druhý ročník mistrovského závodu. Druhý byl tehdy Emerich Rath a třetí Josef Mejvald. Od té chvíle mohl užívat titul Mistr lyžař. Hanč získal mistrovský titul i v následujících letech 1908 a 1909. Potom musel na vojnu – sloužil jako četař v Sarajevu, v císařské armádě. Spolu s ním sloužil i krajan Václav Vrbata, se kterým se znal už ze Sokola a během vojenské služby se stali blízkými přáteli. Po vojně se oženil a se ženou Slávkou čekal syna Bohumila. Osudný závod Dne 24. března 1913 se konal 8. ročník padesát...

V Trutnově-Babí, na Stachelbergu v blízkosti dělostřelecké pevnosti se nachází rozhledna Eliška. Z vyhlídkové plošiny uvidíte nejen Orlické a Jestřebí hory, Rýchory či údolí Úpy, ale také prvorepublikové pevnostní opevnění. Rozhledna dostala své jméno podle královny Elišky, manželky krále Václava II., mezi jejíž města se zařadil i nedaleký Trutnov. Vzhledem k umístění rozhledny v areálu dělostřelecké pevnosti Stachelberg  vám může tak trochu připomínat vojenskou pozorovatelnu. Eliška stojí v nadmořské výšce 632 m, je vysoká 24,5 a tvoří ji dřevěná konstrukce s ocelovými prvky, kterou se vine kovové točité schodiště směřující ke dvěma vyhlídkám. První na vás čeká v necelých deseti metrech, druhá je umístěna ve výšce 20,5 m. Vyhlídková plošina je zastřešená a tak si můžete užívat panoramat za každého počasí. Rozhledna měří 24,5 metru, vyhlídkové plošiny se nachází ve výšce 9,4 a 20,8 metru nad terénem. Z rozhledny lze spatřit Libavské sedlo (Brana Lubawska) – mohutnou z...

Obec Háje nad Jizerou se nachází v okrese Semily, v Libereckém kraji, ve středu spojnice mezi městy Semily a Jilemnice, na březích řeky Jizery (Háje na levém břehu, ostatní části na pravém). Žije zde 690 obyvatel. Dříve, k 1. 3. 2001, bylo v obci trvale hlášeno 637 obyvatel, z toho 302 v osadě Dolní Sytová, 154 v osadě Rybnice, 125 v osadě Loukov a 67 v osadě Háje nad Jizerou. V současné době je v obci celkem 188 trvale obydlených domů a 127 rekreačních chalup. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1636. V minulosti se obec nazývala podle jiné své části Rybnice. Od roku 1960 má obec tyto části: Háje nad Jizerou Dolní Sytová Loukov Rybnice

Nejstarší písemný záznam o obci Křížlice pochází z roku 1492. Z jiných zdrojů se však dozvídáme, že Křížlice již roku 1358 měly svůj malý dřevěný kostelík. V 15. století jej zřejmě užívala církev podobojí. Po bitvě na Bílé hoře znamenalo rozhodující ránu pro nekatolické měšťanstvo a šlechtu Obnovené zřízení zemské, které vydal Ferdinand II. r. 1627. Možností nezbývalo – buď se sklonit před autoritou římskokatolické církve, anebo odejít ze země. Na jilemnickém panství, ke kterému Křížlice náležely, se však tato rána minula cílem. Bratrský šlechtic a majitel panství Václav Záruba z Hustiřan nekatolíkům přál, byl i hostitelem posledního biskupa Jednoty Bratrské, Jana Ámose Komenského. Po jeho smrti bylo jeho panství připojeno k majetkům Albrechta z Valdštejna, pozdějšího frýdlantského knížete. Pro Albrechta z Valdštejna však byly důležitější hospodářské zájmy nežli náboženské, a tak na jeho území zůstávali bratrští šlechtici bez postihů. Křížlice je vesnice, část obce Jestřab...

Obec Vítkovice, též Vítkovice v Krkonoších (německy Witkowitz) se nachází v okrese Semily, v Libereckém kraji. Leží v Krkonoších podél údolí řeky Jizerky. Žije zde 386 obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1606. V 1. polovině 17. století zde pracovala sklářská huť patřící huťmistrovskému rodu Preisslerů. V letech 1938-1945 patřily převážně německojazyčné Vítkovice k nacistickému Německu. Po druhé světové válce zde došlo k vysídlení původního německého obyvatelstva a došlo ke kompletní výměně obyvatel. Od té doby zdejší horské boudy slouží převážně k rekreačním účelům. 5. dubna 2017 byly obci uděleny znak a vlajka. Obec je tvořena jedním katastrálním územím (Vítkovice v Krkonoších) a nečlení se na místní části. Vlastní vesnice Vítkovice leží při silnici II/294 v jihozápadní části katastrálního území, její západní část nese název Horní Vítkovice, další lokality (většinou osady s rozptýleným osídlením) nesou názvy Levínek, Zákoutí, Janova Hora, Me...

Lysá hora (německy Kahleberg) je vrchol ležící v Českého hřbetu, v Krkonoších. Výška hory činí 1344 m. Z Rokytnice nad Jizerou míří k vrcholu sedačková lanovka až do výše 1310 m, kde se nachází její horní stanice. Lanovka je v provozu pouze v zimním období. Při velmi dobré viditelnosti je Lysá Hora spolu s hřebenem Krkonoš k zahlédnutí i z Prahy z dálky 120 km. Lysá hora se nachází zhruba 4 km severovýchodně od zimního střediska Rokytnice nad Jizerou. Jedná se o kupovitou horu s plochým vrcholem ležící na západě mezi vrcholem Plešivec a horou Kotel na východní straně. Samotný vrchol, na němž je upevněn geodetický bod, je pokryt klečovým porostem s občasnými holinami, kde se rozprostírají smilkové loučky se vzácnou květenou. V nižších polohách rostou poměrně zachovalé smrkové lesy. Vzhledem k tomu, že přes samotný vrcholek hory nevede značená turistická cesta a nachází se v I. zóně KRNAP, je přístup na něj zakázán. Pod vrchol se lze tedy dostat v zimě lanovkou, od jejíž...

Riegrova stezka je turistická, červeně značená trasa v seznamu KČT s číslem 0435, kterou založil a slavnostně otevřel 20. října 1909 Klub českých turistů a která vede ze Semil do Železného Brodu. Stezka vede podél řeky Jizery a její délka je necelých 5 km. Stezka nese jméno po významném politikovi a rodákovi ze Semil Františka Ladislava Riegera, který mj. stál u založení Národní strany a později se stal jejím druhým vůdcem. "Riegrovka" prochází přírodní rezervací Údolí Jizery u Semil a Bítouchova Stezka se již od počátku setkala s velkým ohlasem, v roce 1925 byla na stezce ještě dobudována studánka Antala Staška s dobrou pramenitou vodou. Původní stezka se ale nedochovala v té podobě, jak ji můžete projít dnes. Mezi lety 1922-1926 byla totiž v místě vybudována vodní elektrárna Spálov a ta je až do dnešních dní funkční. Jedná se navíc o technickou raritu. Poblíž ní byla v roce 1929 vybudována i Crhova turistická chata - která se dnes jmenuje Hotel Pod Spálovem. V...

EMBA je česká firma s dlouholetou tradicí a odpovědným přístupem ke společnosti i k životnímu prostředí. Její ekologické produkty vznikají zpracováním sběrového papíru a jsou zcela recyklovatelné. Prostřednictvím svých výrobků EMBA zároveň přispívá k ochraně a zachování kulturně-historického dědictví v mnoha zemích. Jako významný regionální zaměstnavatel vnímá svojí zodpovědnost za rozvoj udržitelných a bezpečných pracovních podmínek pro své pracovníky, jakož i závazek za příspěvek k sociální stabilitě celého regionu. Začátek historie lepenkárny v Pasekách nad Jizerou se váže k roku 1882, kdy zde byla bratry Rösslerovými založena továrna na výrobu bílé ruční lepenky pro balení produktů sklářského průmyslu v jabloneckém regionu. Pro celé další období života podniku je charakteristické rozšiřování výrobního programu i výrobních prostor. Významnými mezníky historie lepenkárny jsou především instalace automatických lepenkových strojů v letech 1970 a 1989, které přinesly výraz...

Převládající horninou jsou zelenošedé, šedé a tmavošedé jílovce a prachovce rudnického obzoru spodní části permského vrchlabského souvrství. Jsou vesměs vápnité a obsahují polohy jílovitých nebo relativně čistých vápenců a dolomitických vápenců, často butuminózních. Jde o uloženiny anoxického jezera, pokrývajícího počátkem permu celou s. část podkrkonošské pánve a přesahujícího na západ i do pánve mnichovohradišťské. Výchozy jsou paleontologickou lokalitou, kde byla nalezena relativně bohatá flóra a fauna, dokládající permské stáří. Rudnický obzor je nejstálejším a stratigraficky nejdůležitějším vůdčím obzorem celé této oblasti.

Město Jablonec nad Jizerou (německy Jablonetz an der Iser) se nachází v okrese Semily v Libereckém kraji. Žije zde přibližně 1 600 obyvatel. Jelikož se nedaleko, při pěší cestě pouze přibližně 21,9 km, nachází Jablonec nad Nisou, užívalo se někdy též označení Český Jablonec nebo Jabloneček. Jméno Jablonec nad Jizerou používá úředně tato obec až od roku 1916. Pří dělení dědictví mezi pány z Waldsteina, Hynka z Gylemnicze (jilemnické tvrze) a Henyka z Sstiepanicz (Štěpanic), 22. června 1492 získal Hynek z Waldtssteina a z Gylemnicze do svého dílu mimo jiné majetky, poprvé v dochovaných pramenech zmíněný tento Jablonec, tedy celou ves Gablonecz a dvory kmetcí, tedy selské, s platem i pustou ves Wogtiessycze (Vojtěšice). František Josef I. rozhodl o povýšení Jablonce na městys 14. února 1896, což bylo všeobecně prohlášeno 24. února 1896, a privilegiem, nikoliv ze 7. června 1896, ale ze 7. července 1896, Jablonci udělil znak, kdy místo starší pečetní figury svatého Prokopa ...

Skiareál Šachty leží v severních Čechách na okraji města Vysoké nad Jizerou, 15km od města Semily, 120km severně od hlavního města Prahy. Skiareál Šachty v zimě nabízí 3x moderní lyžařský vlek, 2x dětský vlek, 4km sjezdových tratí pro všechny. Moderní zasněžovací systém pro 90% tratí. Pro běžkaře se nabízí 35km upravovaných běžeckých tratí. Přehledně značené okruhy 1-10km. Upraveno pro klasickou i volnou techniku. Převlékárna a zázemí pro přípravu lyží.

Kotel (německy Kesselkoppe) je výrazný vrchol ležící v nejvyšším českém pohoří Krkonoše. Nachází se v jejich západní části v okrese Semily v Libereckém kraji, jehož je nejvyšším vrcholem. Nadmořská výška 1435 m n. m. z něj činí 10. nejvyšší horu Česka. V minulosti byla nazývána též Krkonoš a Kokrháč. Jedná se o horu, která se nachází 5 km VSV od známého lyžařského střediska Rokytnice nad Jizerou. V okolí se nacházejí jiné výrazné vrcholy, jako např. Lysá hora (1344 m n. m.), Harrachovy kameny (1421 m) nebo Vlčí hřeben (1140 m). Z jihovýchodní strany je obklopen Malou a Velkou Kotelní jámou, které jsou v zimě často ohrožovány lavinami. Jako celé Krkonoše byl Kotel vymodelován hercynským vrásněním a je složen převážně ze svoru. Kotel je dostupný nejsnáze z Rokytnice nad Jizerou, odkud vede lanovka téměř až na vrchol Lysé hory, a odtud lze pokračovat po úbočí Kotle po červené turistické značce. Samotný vrchol je však nedostupný, jelikož leží v první zóně Krkonošského ...

Stavební aréna Horní Mísečky, národnímu parku navzdory. Pražská developerská firma postavila na Horních Mísečkách šest velkých apartmánových objektů a zcela a nenávratně znetvořila okolní přírodu a krajinný ráz pro příští generace . Evidentní neochota Ministerstva životního prostředí a evidentní neúcta ke krajině umožnila developerské firmě a lobistům výstavbu apartmánových objektů v krajině Krkonošského národního parku, která je nyní nenávratně zničena pro budoucí generace ohyzdnými apartmány.  Proti realizaci se postavilo vedení Krkonošského národního parku a donutilo investora změnit plány. „Od roku 2008 jsme se snažili celý projekt zastavit," přiznal mluvčí národního parku Radek Drahný. „To ale bohužel nebylo možné, existovala k tomu vypracovaná právní stanoviska. Pokusili jsme se alespoň minimalizovat vliv druhé a třetí etapy, což se podařilo. Z plánových čtrnácti objektů se realizuje šest," zdůraznil Drahný.  „Správa KRNAP žádala Ministerstvo životního ...

Díky své výjimečnosti patří tento strom mezi chráněné památné stromy České republiky. Jedná se o lípu velkolistou v Dolní Rokytnici nad Jizerou s obvodem kmene 540 cm a přibližnou výškou 28 metrů.

Kaplička sv. Marka je v péči pana Pavla Zuzánka, který se o ní stará a má od ní klíč. Jedná se o novogotickou prostornou kapli uvnitř s dřevěným oltářem. Rok výstavby 1884, správce Ivo Kvapil. Od kapličky je výhled na celou Rokytnici nad Jizerou a Lysou horu.

Prachovské skály jsou pískovcová skalní oblast, přírodní rezervace a součást Chráněné krajinné oblasti Český ráj, která se rozkládá zhruba 5 až 7 km severozápadně od Jičína mezi Prachovem, Pařezskou Lhotou, Dolním Lochovem a Blaty v Královéhradeckém kraji. Skalní masiv vznikl v období druhohor jako usazeniny mělkého křídového moře. Chráněné území je v péči AOPK ČR - regionálního pracoviště Liberecko. Geomorfologicky jsou Prachovské skály součástí celku Jičínská pahorkatina, podcelku Turnovská pahorkatina, okrsku Vyskeřská vrchovina a podokrsku Prachovská pahorkatina, jejíž jsou samostatnou geomorfologickou částí.