Přeskočit na hlavní obsah

Zřícenina hradu Nístějka z výšky



Nístějka je zřícenina hradu na ostrožně nad soutokem řeky Jizery a Farského potoka a naproti silnici I/14, na území stejnojmenné přírodní památky. Přístupná je po žluté turistické značce od Vysokého nad Jizerou. Zbytky hradu jsou chráněny jako kulturní památka.



Předpokládá se, že hrad vznikl v první polovině čtrnáctého století, ale o jeho počátcích se nedochovaly žádné písemné prameny. V tom případě by jeho stavitelem byl zřejmě Heník z Valdštejna, jenž se od roku 1369 po něm i psal. Z téhož roku pochází první písemná zmínka o hradu. Funkcí hradu bylo patrně střežit zemskou cestu v údolí Jizery. Pro rozvětvenost Valdštejnů a nedostatku písemných pramenů jde jen těžko určit, kdo ve které době hrad vlastnil. Jisté je, že v roce 1399 se po Nístějce psal Hynek z Valdštejna a v roce 1406 Jindřich. Ovšem už v následujícím roce zde měl sídlo Jindřich z Vartenberka, jenž už v roce 1404 získal hrad Valdštejn. V roce 1422 je pak Nístějka v držení pánů z Jenštejna, resp. Václava z Jenštejna a po něm Mikuláše z Jenštejna. Ten roku 1459 umírá a další události byly pro nedostatek písemných pramenů neznámé, takže následující dění poodhalil až výzkum vedený v roce 1958 Severočeským muzeem v Liberci.

Během výzkumu, který se zaměřil především na areál hradního paláce, bylo odkryto celkem osm nálezových vrstev, přičemž vlastní palác měl mít dvě až tři patra. V těchto vrstvách se nacházely kachle s ornamenty a drobné železné předměty (především hřeby a skoby). Složení vrstev a především jejich sled pak vedl vedoucího výzkumu archeologa PhDr. Jaroslava Kavana k závěru, že za zánikem hradu pravděpodobně stál ve druhé polovině 15. století požár, při kterém došlo ke zřícení všech podlaží paláce.

Dobu zániku pak podporuje i písemná zmínka z roku 1519, kdy je Nístějka uváděna již jako pustá. Už v roce 1492 je navíc uváděn bývalý rožmberský úředník Racek Cukr z Tamfeldu a to jako „pán dědičný na Navarově a zboží nístějském“. Protože zde chybí zmínka o hradu (nahrazen zbožím), dá se usuzovat, že Nístějka v té době již nestála. Pouze v rovině spekulací zatím zůstává možnost, že požár stál za nenadálou smrtí Mikuláše z Jenštejna.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hruboskalsko

Hruboskalsko je přírodní rezervace vyhlášená 22. dubna 1998. S plochou 219,2 ha patří k největším skalním městům v Chráněné krajinné oblasti Český ráj. Důvodem ochrany je rozsáhlé skalní město se zachovalými reliktními bory. Hruboskalské skalní město zahrnuje stovky skalních masivů i samostatné věže, které dosahují výšky až 60 m. Díky malé odolnosti pískovce a stálému působení řady vlivů jsou skály bohaté na nejrůznější tvary a formy (voštiny, okna, brány). Hruboskalsko je součástí Geoparku Český ráj, který byl zařazen do sítě evropských geoparků v říjnu 2005. Je to jedna z nejpůvodnějších českých horolezeckých oblastí, k nejznámějším věžím patří Kapelník, Lebka, Maják a Osudová. Mezi českým horolezeckým svazem a Správou Chráněné krajinné oblasti Český ráj je uzavřena dohoda, která zahrnuje podmínky lezení na pískovci. Hruboskalské skalní město je také významnou turistickou oblastí. Mezi nejznámější památky patří zámek Hrubá skála, který byl postaven na skalním mas...

Rozhledna na Žalém Benecko

alý (německy Heidelberg) je hora ležící v poslední rozsoše Žalského hřbetu ve střední části Krkonoš asi 1,5 km východně od Benecka. Hora se nachází na území Krkonošského národního parku. Zadní Žalý (německy Hinterer Heidelberg) – vyšší z obou vrcholů má výšku 1036 metrů a leží na souřadnicích 50°39′54″ s. š., 15°34′6″ v. d.. Je formován jako krátký plochý hřbet, tvořený fylity a rulami. Severovýchodně od vrcholu vybíhá výrazný skalnatý hřeben Žalský kozí hřbet, spadající až do údolí Labe. Tok říčky je nucen tento odolnější skalní výchoz obtékat ostrým zákrutem. Přední Žalý (německy Vorderer Heidelberg) – níže a jižněji položený vrchol má výšku 1019 metrů a leží na souřadnicích 50°39′29″ s. š., 15°34′20″ v. d.. Je tvořen převážně ortorulami, zformovanými do nízkého kupovitého suku s relativně příkrými stěnami. Na vrcholu je rozhledna, ze které je výborný rozhled na Krkonoše a Podkrkonoší. Na východní části vrcholové plošiny je horní stanice sedačkové lanovky Skiareálu Herlíkovice,...

Rokytnice nad Jizerou, Lysá hora, Krkonoše

Lysá hora (německy Kahleberg) je vrchol ležící v Českého hřbetu, v Krkonoších. Výška hory činí 1344 m. Z Rokytnice nad Jizerou míří k vrcholu sedačková lanovka až do výše 1310 m, kde se nachází její horní stanice. Lanovka je v provozu pouze v zimním období. Při velmi dobré viditelnosti je Lysá Hora spolu s hřebenem Krkonoš k zahlédnutí i z Prahy z dálky 120 km.