Přeskočit na hlavní obsah

Vilémov, Rokytnice nad Jizerou, Krkonoše


Rokytnice nad Jizerou (německy Rochlitz an der Iser) je město a horské letovisko v západních Krkonoších. Nachází se v Libereckém kraji, v okrese Semily, v protáhlém údolí Huťského potoka mezi masivy hor Stráž (782 m), Čertova hora (1022 m) a Lysá hora (1344 m) a podél levého (východní) břehu řeky Jizery. Žije zde přibližně 2 600 obyvatel.

Celkem zahrnuje čtyři katastrální území: Dolní Rokytnice, Horní Rokytnice nad Jizerou, Rokytno v Krkonoších a Františkov v Krkonoších. Z evidenčního hlediska se v rámci Dolní Rokytnice navíc rozlišují ještě místní části Hleďsebe, Hranice a Studenov.

Katastrální území Dolní Rokytnice ve městě Rokytnice nad Jizerou zahrnuje kromě vlastní Dolní Rokytnice ještě sídelní celky Hleďsebe, Studenov, Liščí Díra, Hranice, Vilémov, Letní Strana, Zimní Strana, Malá Rokytnice. Na jihozápadě do něj spadá vrch Stráž. Do Dolní Rokytnice patří i kostel svatého Michaela archanděla.

Hranice mezi Dolní a Horní Rokytnicí probíhá náměstím před radnicí: většina plochy náměstí patří do Dolní Rokytnice, radnice s obchodním domem však již patří do Horní Rokytnice.

Katastrální území Horní Rokytnice nad Jizerou zahrnuje kromě vlastní Horní Rokytnice ještě sídelní celky Horní Ves, Horní Kout, Zákoutí, Hrušov a Horní Domky. Na hlavní silnici je vymezeno na západě náměstím s radnicí, na východní straně končí nedaleko za Horním náměstím a autobusovým nádražím (hřiště již patří k Rokytnu). Na jihu do něj patří celý Sachrův hřeben, na severozápadě oblast Na skalkách a Kostelní vrch.

Katastrální území Rokytno v Krkonoších zahrnuje kromě vlastního Rokytna i sídelní celky Háj, V Rybníčkách, Světlanka, Dvoračky. Do území dále patří horní část údolí Huťského potoka včetně Huťského vodopádu, severozápadní úbočí Vlčího hřebene a pás území až k hlavnímu hřebeni Krkonoš: Lysá hora, říčky Velká Mumlava a Malá Mumlava včetně malé části Mumlavy po soutoku (od Krakonošovy snídaně až k ústí Vosecké strouhy), Vosecká bouda a vrch Tvarožník; na hřebeni v okolí vrchu Sokolníku Rokytno hraničí s Polskem.

Katastrální území Františkov v Krkonoších zahrnuje osadu Františkov, ležící jižně od Sachrova hřebene, a pás území východně od osady až k vrcholu Vlčího hřebene.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hruboskalsko

Hruboskalsko je přírodní rezervace vyhlášená 22. dubna 1998. S plochou 219,2 ha patří k největším skalním městům v Chráněné krajinné oblasti Český ráj. Důvodem ochrany je rozsáhlé skalní město se zachovalými reliktními bory. Hruboskalské skalní město zahrnuje stovky skalních masivů i samostatné věže, které dosahují výšky až 60 m. Díky malé odolnosti pískovce a stálému působení řady vlivů jsou skály bohaté na nejrůznější tvary a formy (voštiny, okna, brány). Hruboskalsko je součástí Geoparku Český ráj, který byl zařazen do sítě evropských geoparků v říjnu 2005. Je to jedna z nejpůvodnějších českých horolezeckých oblastí, k nejznámějším věžím patří Kapelník, Lebka, Maják a Osudová. Mezi českým horolezeckým svazem a Správou Chráněné krajinné oblasti Český ráj je uzavřena dohoda, která zahrnuje podmínky lezení na pískovci. Hruboskalské skalní město je také významnou turistickou oblastí. Mezi nejznámější památky patří zámek Hrubá skála, který byl postaven na skalním mas...

Zámek Valdštejn fotografie

Valdštejn (Waldstein) je zřícenina v okrese Semily blízko Turnova, v oblasti Českého ráje. Rodový hrad pánů z Valdštejna pochází z druhé poloviny 13. století. Je jedním z nejstarších hradů v tomto kraji.Nyní je Valdštejn v držení města Turnova. Hrad postavila jedna z větví rodu Markvarticů asi v letech 1260 až 1280. Byl to zřejmě Jaroslav z Hruštice či jeho syn Zdeněk a Valdštejn se pak stal jejich rodovým sídlem, podle něhož oni i jejich potomci používali predikát páni z Valdštejna. Jsou označováni jako Valdštejnové. Jaroslav z Hruštice (Hruštice byla tvrz u Turnova) zprvu používal jméno Jaroslav z Lemberka, protože byl příslušníkem rodiny Lemberků, třetím synem Havla z Lemberka. Havel z Lemberka pocházel z rodu Markvarticů, který získal v severních Čechách rozsáhlá území za pomoc Přemyslovcům. Matkou Jaroslava byla Zdislava z Lemberka, svatořečená v roce 1995.

Sněžné jámy video

Animované video Sněžných jam pro volné i komerční využití (s vodoznakem). Sněžné jámy (německy Schneegruben, polsky Śnieżne Kotły) jsou mohutné ledovcové kary na severním a východním svahu Vysoké pláně na slezské straně Krkonoš. V roce 1837, tj. v počátcích krkonošské turistiky, byla nad Sněžnými jamami postavena budka s občerstvením a útulkem pro 2 osoby, svého času první krkonošská stavba určená výhradně pro turistické účely. Po roce 1858 zbudovaný kamenný dům s restaurací pro 50 lidí už umožňoval nocleh pro 21 osob. V letech 1896–97 byl z iniciativy rodu Schaffgotschů postaven na vrcholu Vysoké pláně několikapatrový luxusní horský hotel Schneegrubenbaude s vyhlídkovou věží, se 44 dvoulůžkovými pokoji a několika jídelnami. Za druhé světové války se hotel stal rekreačním zařízením německé Luftwaffe. Po roce 1945, kdy se Polsko posunulo na západ, připadlo mu Slezsko a původní německojazyčné obyvatelstvo bylo z většiny vyhnáno, se budově začalo říkat Wawel, pro její podobnost s krak...