Štěpánka (německy Stephanshöhe) je kamenná novogotická rozhledna na vrchu Hvězda v západních Krkonoších, na Příchovickém hřebeni. Nachází se v katastrálním území Příchovice u Kořenova, obec Kořenov, okres Jablonec nad Nisou. Rozhledna je 24 m vysoká. Z rozhledny je pěkný výhled na Krkonoše, Jizerské hory, ale i Zvičinu, Mužský, Bezděz, Ralsko a Lužické hory. Stavba rozhledny byla zahájena už roku 1847 a Štěpánka se tak (spolu s rozhlednou Žalý) řadí k nejstarším rozhlednám v oblasti Krkonoš a Jizerských hor. V červnu 1847 totiž zdejší kraj navštívil zemský správce arcivévoda Štěpán, který v rámci kontroly probíhající výstavby císařské „krkonošské“ silnice z Liberce do Trutnova (dnes silnice I/14) vystoupil právě na vrch Hvězda a na jeho počest pak kníže Kamil Rohan zadal stavbu, kterou pojmenoval „Stephanshöhe“ = „Štěpánova vyhlídka“. Ale už o rok později byl arcivévoda povolán zpět do Uher a kníže Rohan ztratil zájem pokračovat v mecenášství. Za první rok tak byla vystavěna pouze kamenná základnová část do výše cca 4 metrů. Roku 1888 tuto nedokončenou vyhlídku od knížete převzal kořenovský horský spolek, který ji po čtyřech letech prací dokončil a v srpnu 1892 otevřel pro veřejnost.
Zámek Sychrov se nachází ve stejnojmenné obci v Libereckém kraji, 16 km jižně od Liberce a 6 km severozápadně od Turnova. Jedná se o státní zámek zpřístupněný veřejnosti od roku 1950; jeho správu zajišťuje Národní památkový ústav. Zámecký komplex je unikátním příkladem novogotického šlechtického sídla druhé poloviny 19. století. Krom zámecké budovy s původním mobiliářem k areálu zámku patří i rozsáhlý zámecký park. Zámek je od roku 1995 národní kulturní památkou. Na místě dnešního zámku stávala původně pozdně gotická tvrz, zničená v průběhu třicetileté války. V letech 1690–1693 si na jejím místě tehdejší majitelé Sychrova Lamottové z Frintropu postavili dvoupatrový barokní zámek. V roce 1820 koupila sychrovský zámek původem francouzská knížecí rodina Rohanů a Sychrov se stal jedním z jejích hlavních sídel. Protože však starý barokní zámek nesplňoval nároky Rohanů na reprezentaci a pohodlné bydlení, nechal jej kníže Karel Alain Gabriel Rohan ve 20. letech 19. století rozšířit ...

Komentáře
Okomentovat