Přeskočit na hlavní obsah

Rozhledna Štěpánka



Štěpánka (německy Stephanshöhe) je kamenná novogotická rozhledna na vrchu Hvězda v západních Krkonoších, na Příchovickém hřebeni. Nachází se v katastrálním území Příchovice u Kořenova, obec Kořenov, okres Jablonec nad Nisou. Rozhledna je 24 m vysoká. Z rozhledny je pěkný výhled na Krkonoše, Jizerské hory, ale i Zvičinu, Mužský, Bezděz, Ralsko a Lužické hory. Stavba rozhledny byla zahájena už roku 1847 a Štěpánka se tak (spolu s rozhlednou Žalý) řadí k nejstarším rozhlednám v oblasti Krkonoš a Jizerských hor. V červnu 1847 totiž zdejší kraj navštívil zemský správce arcivévoda Štěpán, který v rámci kontroly probíhající výstavby císařské „krkonošské“ silnice z Liberce do Trutnova (dnes silnice I/14) vystoupil právě na vrch Hvězda a na jeho počest pak kníže Kamil Rohan zadal stavbu, kterou pojmenoval „Stephanshöhe“ = „Štěpánova vyhlídka“. Ale už o rok později byl arcivévoda povolán zpět do Uher a kníže Rohan ztratil zájem pokračovat v mecenášství. Za první rok tak byla vystavěna pouze kamenná základnová část do výše cca 4 metrů. Roku 1888 tuto nedokončenou vyhlídku od knížete převzal kořenovský horský spolek, který ji po čtyřech letech prací dokončil a v srpnu 1892 otevřel pro veřejnost.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zámek Valdštejn fotografie

Valdštejn (Waldstein) je zřícenina v okrese Semily blízko Turnova, v oblasti Českého ráje. Rodový hrad pánů z Valdštejna pochází z druhé poloviny 13. století. Je jedním z nejstarších hradů v tomto kraji.Nyní je Valdštejn v držení města Turnova. Hrad postavila jedna z větví rodu Markvarticů asi v letech 1260 až 1280. Byl to zřejmě Jaroslav z Hruštice či jeho syn Zdeněk a Valdštejn se pak stal jejich rodovým sídlem, podle něhož oni i jejich potomci používali predikát páni z Valdštejna. Jsou označováni jako Valdštejnové. Jaroslav z Hruštice (Hruštice byla tvrz u Turnova) zprvu používal jméno Jaroslav z Lemberka, protože byl příslušníkem rodiny Lemberků, třetím synem Havla z Lemberka. Havel z Lemberka pocházel z rodu Markvarticů, který získal v severních Čechách rozsáhlá území za pomoc Přemyslovcům. Matkou Jaroslava byla Zdislava z Lemberka, svatořečená v roce 1995.

Prachovské skály fotografie

Prachovské skály jsou pískovcová skalní oblast, přírodní rezervace a součást Chráněné krajinné oblasti Český ráj, která se rozkládá zhruba 5 až 7 km severozápadně od Jičína mezi Prachovem, Pařezskou Lhotou, Dolním Lochovem a Blaty v Královéhradeckém kraji. Skalní masiv vznikl v období druhohor jako usazeniny mělkého křídového moře. Chráněné území je v péči AOPK ČR - regionálního pracoviště Liberecko. Geomorfologicky jsou Prachovské skály součástí celku Jičínská pahorkatina, podcelku Turnovská pahorkatina, okrsku Vyskeřská vrchovina a podokrsku Prachovská pahorkatina, jejíž jsou samostatnou geomorfologickou částí.

Hruboskalsko

Hruboskalsko je přírodní rezervace vyhlášená 22. dubna 1998. S plochou 219,2 ha patří k největším skalním městům v Chráněné krajinné oblasti Český ráj. Důvodem ochrany je rozsáhlé skalní město se zachovalými reliktními bory. Hruboskalské skalní město zahrnuje stovky skalních masivů i samostatné věže, které dosahují výšky až 60 m. Díky malé odolnosti pískovce a stálému působení řady vlivů jsou skály bohaté na nejrůznější tvary a formy (voštiny, okna, brány). Hruboskalsko je součástí Geoparku Český ráj, který byl zařazen do sítě evropských geoparků v říjnu 2005. Je to jedna z nejpůvodnějších českých horolezeckých oblastí, k nejznámějším věžím patří Kapelník, Lebka, Maják a Osudová. Mezi českým horolezeckým svazem a Správou Chráněné krajinné oblasti Český ráj je uzavřena dohoda, která zahrnuje podmínky lezení na pískovci. Hruboskalské skalní město je také významnou turistickou oblastí. Mezi nejznámější památky patří zámek Hrubá skála, který byl postaven na skalním mas...