Kozákov (744 m n. m.) je nejvyšší hora Kozákovského hřbetu a Českého ráje. Vrch byl už od pravěku vyhledáván jako naleziště drahých kamenů, z nichž pravěcí lovci vyráběli jednoduché nástroje. V dutinách horniny vykrystalizovaly kulovité výplně achátu, jaspisu, ametystu, křišťálu, záhnědy a dalších polodrahokamů. Zdejší naleziště byla využita ve středověku pro výzdobu chrámů. Kozákov je také vyhledávaným místem pro paragliding.
Největší část území Kozákova je tvořena prvohorními horninami, které jsou na vrcholu, severu a východu překryty třetihorním výlevem čediče a sopečnými usazeninami. Před 6 až 4 miliony let býval Kozákov činnou sopkou. Západní strana Kozákova je tvořena především druhohorními svrchnokřídovými cenomanskými pískovci. Tyto byly v třetihorách rozlámány do několika ker a vyzdviženy do současné podoby.
Je to rozsáhlá asymetrická elevace v místech maximálního výzdvihu antiklinálního bazaltandezitového (melafyrového) hřbetu s mírnějšími a nižšími východními svahy (15–20°) a plochou vrcholovou částí na lávovém proudu neogenního olivinického bazaltu (čediče), stékajícího po hřbetu k jihovýchodu. Na vyšším a příkřejším západním svahu jsou tektonicky vyzdvižené kry pískovců (max. 667 m) s okrajovými stěnami, skalními věžemi, výklenky, jeskyněmi, úpatními balvanovými haldami. Na melafyrových a čedičových svazích jsou balvanové proudy a kamenná moře.
Na jihozápadním svahu je rozsáhlý melafyrový kamenolom zvaný Votrubcův lom. Je v soukromém vlastnictví p. Votrubce, a jeho součástí je i malé Muzeum drahých kamenů. Za malý poplatek je možno v lomu pomocí zapůjčeného nářadí kopat a i dnes najít polodrahokamy, které může majitel následně vybrousit.
Vrch náleží do celku Ještědsko-kozákovský hřbet, podcelku Kozákovský hřbet, okrsku Komárovský hřbet, podokrsku Žlábecký hřbet a Kozákovské části.
Komentáře
Okomentovat