Přeskočit na hlavní obsah

Letecký snímek Trosky Český ráj


Zřícenina hradu Trosky se nachází na vrcholu stejnojmenné hory (488 m n. m.), v katastru obce Troskovice v okrese Semily Libereckého kraje. Nachází se na území Chráněné krajinné oblasti Český ráj a zároveň také Geoparku Český ráj, který byl v roce 2015 jako první území tohoto typu z České republiky zařazen do sítě globálních geoparků UNESCO. Hrad je ve vlastnictví státu (správu zajišťuje Národní památkový ústav) a je přístupný veřejnosti.



Trosky jsou symbolem Českého ráje a jedním z nejnavštěvovanějších hradů v Česku. V horních partiích vrchu leží chráněné území přírodní památky Trosky. Vrch je nejvyšším bodem Vyskeřské vrchoviny. Výška nejvyššího bodu hradu (věž Panna) je 514 metrů.



Vnitřní hrad byl vystavěn mezi dvěma čedičovými sopouchy, na jejichž nepřístupných vrcholech byly postaveny věže. Od jihu byl hrad chráněný prudkým svahem, na severu předhradím. Na nižším, zavalitějším (relativní výška 47 metrů) sopouchu, nazývaném Baba, se zvedala nižší, pětiboká věž. Na východním, štíhlejším sopouchu (relativní výška 57 metrů), který se snad pro svou nepřístupnost nazývá Panna, se tyčila vysoká, obdélná věž.



Se stavbou hradu bylo započato koncem 14. století (asi kolem roku 1380). Po smrti Čeňka staršího z Vartenberka, zakladatele hradu, připadl hrad králi Václavu IV. Roku 1398 získal hrad a celé panství od krále Ota z Bergova a po něm zdědil Trosky jeho stejnojmenný syn – Ota mladší. Ten, jako zarytý katolík na sebe upoutal hněv husitských vojsk, která v roce 1424 Trosky oblehla. Hrad se jim však zdolat nepodařilo. V roce 1455 syn Oty z Bergova, Jan, prodal Trosky s celým panstvím pánovi sousedního panství a hradu Kosti, kterým byl Jan Zajíc z Hazmburka. Pro Trosky to však v podstatě znamenalo konec živé existence.



Roku 1469 byly Trosky dobyty královským vojskem. Hrad se stal už jen střediskem hospodářské správy a několikrát ještě změnil majitele. Ještě za třicetileté války hrad stál, i když už opuštěný a zpustlý. O tom, jak hrad skutečně vypadal v době svého vzniku, prameny mlčí. Nedochoval se žádný obraz či rytina, veškeré archivní materiály shořely. Z pramenů je známo, že jediný historicky věrný obraz Trosek ukořistili Švédové za třicetileté války na zámku Hrubá Skála a odvezli jej do Švédska. V roce 1821 prodávají Valdštejnové Trosky Janu Lexovi z Aehrentalu. Jeho syn Alois začal v roce 1841 stavět točité schodiště, jímž chtěl zpřístupnit vrchol Panny a tak využít vyhlídky do dalekého okolí. V roce 1843 však stavitel zemřel a stavba tak zůstala nedokončena.



V roce 1928 se staly Trosky majetkem Klubu českých turistů. V roce 2000 byla postavena hradní vyhlídka pod věží Panna na konci starého nedokončeného schodiště z aehrentalské éry a nově bylo postaveno přístupové schodiště a vyhlídkový ochoz na věži Baba, který umožňuje kruhový rozhled do širého okolí a zajímavý pohled na druhou věž Panna. Hrad je nyní majetkem státu a je spravován Národním památkovým ústavem Praha - územním odborným pracovištěm v Liberci.



Automobilem se dá dojet na parkoviště vzdálené asi 100 metrů jižně od samotného hradu po odbočce ze silnice Troskovice – Borek. Kolem hradu prochází modrá modrá turistická značka, zelená zelená turistická značka i červená červená turistická značka turistická značka. Nejbližšími železničními zastávkami jsou Ktová a Borek pod Troskami na trati z Turnova do Jičína a dále do Hradce Králové.


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hruboskalsko

Hruboskalsko je přírodní rezervace vyhlášená 22. dubna 1998. S plochou 219,2 ha patří k největším skalním městům v Chráněné krajinné oblasti Český ráj. Důvodem ochrany je rozsáhlé skalní město se zachovalými reliktními bory. Hruboskalské skalní město zahrnuje stovky skalních masivů i samostatné věže, které dosahují výšky až 60 m. Díky malé odolnosti pískovce a stálému působení řady vlivů jsou skály bohaté na nejrůznější tvary a formy (voštiny, okna, brány). Hruboskalsko je součástí Geoparku Český ráj, který byl zařazen do sítě evropských geoparků v říjnu 2005. Je to jedna z nejpůvodnějších českých horolezeckých oblastí, k nejznámějším věžím patří Kapelník, Lebka, Maják a Osudová. Mezi českým horolezeckým svazem a Správou Chráněné krajinné oblasti Český ráj je uzavřena dohoda, která zahrnuje podmínky lezení na pískovci. Hruboskalské skalní město je také významnou turistickou oblastí. Mezi nejznámější památky patří zámek Hrubá skála, který byl postaven na skalním mas...

Rozhledna na Žalém Benecko

alý (německy Heidelberg) je hora ležící v poslední rozsoše Žalského hřbetu ve střední části Krkonoš asi 1,5 km východně od Benecka. Hora se nachází na území Krkonošského národního parku. Zadní Žalý (německy Hinterer Heidelberg) – vyšší z obou vrcholů má výšku 1036 metrů a leží na souřadnicích 50°39′54″ s. š., 15°34′6″ v. d.. Je formován jako krátký plochý hřbet, tvořený fylity a rulami. Severovýchodně od vrcholu vybíhá výrazný skalnatý hřeben Žalský kozí hřbet, spadající až do údolí Labe. Tok říčky je nucen tento odolnější skalní výchoz obtékat ostrým zákrutem. Přední Žalý (německy Vorderer Heidelberg) – níže a jižněji položený vrchol má výšku 1019 metrů a leží na souřadnicích 50°39′29″ s. š., 15°34′20″ v. d.. Je tvořen převážně ortorulami, zformovanými do nízkého kupovitého suku s relativně příkrými stěnami. Na vrcholu je rozhledna, ze které je výborný rozhled na Krkonoše a Podkrkonoší. Na východní části vrcholové plošiny je horní stanice sedačkové lanovky Skiareálu Herlíkovice,...

Rokytnice nad Jizerou, Lysá hora, Krkonoše

Lysá hora (německy Kahleberg) je vrchol ležící v Českého hřbetu, v Krkonoších. Výška hory činí 1344 m. Z Rokytnice nad Jizerou míří k vrcholu sedačková lanovka až do výše 1310 m, kde se nachází její horní stanice. Lanovka je v provozu pouze v zimním období. Při velmi dobré viditelnosti je Lysá Hora spolu s hřebenem Krkonoš k zahlédnutí i z Prahy z dálky 120 km.