Hruboskalsko

Hruboskalsko je přírodní rezervace vyhlášená 22. dubna 1998. S plochou 219,2 ha patří k největším skalním městům v Chráněné krajinné oblasti Český ráj. Důvodem ochrany je rozsáhlé skalní město se zachovalými reliktními bory. Hruboskalské skalní město zahrnuje stovky skalních masivů i samostatné věže, které dosahují výšky až 60 m. Díky malé odolnosti pískovce a stálému působení řady vlivů jsou skály bohaté na nejrůznější tvary a formy (voštiny, okna, brány). Hruboskalsko je součástí Geoparku Český ráj, který byl zařazen do sítě evropských geoparků v říjnu 2005.

Je to jedna z nejpůvodnějších českých horolezeckých oblastí, k nejznámějším věžím patří Kapelník, Lebka, Maják a Osudová. Mezi českým horolezeckým svazem a Správou Chráněné krajinné oblasti Český ráj je uzavřena dohoda, která zahrnuje podmínky lezení na pískovci.

Hruboskalské skalní město je také významnou turistickou oblastí. Mezi nejznámější památky patří zámek Hrubá skála, který byl postaven na skalním masivu již ve 14. století a hrad Valdštejn. Na skalních masivech je vybudováno mnoho vyhlídkových míst jako je Mariánská vyhlídka, vyhlídka na Kapelu, vyhlídka u Lvíčka a další, odkud mohou návštěvníci pozorovat impozantní skalní útvary a velmi často i horolezce zdolávající okolní věže. Díky pramenům Hruboskalska bohatým na vápenaté ionty zde vznikly lázně Sedmihorky.

Přírodní rezervace Hruboskalsko se nachází v Libereckém kraji 3 kilometry od města Turnov. Leží mezi obcemi Sedmihorky, Hrubá Skála a Kacanovy. Nadmořská výška se zde pohybuje mezi 265–420 m. Hruboskalské skalní město je nejcennějším skalním městem v Chráněné krajinné oblasti Český ráj.

Vznik skalních měst dělíme do čtyř fází. První je fáze přípravná, ve které se pískovcové těleso nalézá pod úrovní terénu. V důsledku činnosti podzemních vod dochází k tvorbě pevnějších jader pískovce, která obklopuje měkčí pískovec. V této fázi byl rozhodující vliv dob ledových, během kterých docházelo k promrzání zvodnělých puklin. Další fází je počáteční fáze, kterou charakterizuje tektonický výzdvih a erozní činnost. Výsledkem je plochá zemědělská krajina středních Čech s pískovcovými roklemi. Třetí fází je zralá fáze, která nastává po ukončení tektonického výzdvihu. V této fázi dochází k různým typům zvětrávání, vzniku ochranných kůr a odlamování exfoliačních šupin, které kopírují okraje skalní stěn a mohou mít mocnost až 1 m. Poslední fází je fáze stárnutí, ve které dochází k destrukci skalních útvarů. Destrukce bývá způsobena nejčastěji svahovými pohyby, řícením skalních bloků a rozvalováním skalních měst. Na skalní město tedy můžeme pohlížet jako na mozaiku různě starých povrchů. Toto skalní město, stejně jako ostatní v kraji, se vyvíjelo 18–20 milionů let.

Hruboskalská přírodní rezervace byla vyhlášena vyhláškou Správy CHKO Český ráj ze dne 21. března 1998 s účinností od 22. dubna 1998.

Hruboskalská vrchovina náleží k Vyskeřské vrchovině, která patří pod Turnovskou pahorkatinu. To vše je součástí Severočeské tabule. Hruboskalská vrchovina je tektonickou krou, která je ohraničena libuňským zlomem a zlomem v údolí řeky Jordánky a řeky Žehrovky. Základy skalního města vznikly v mladším pleistocénu, zatímco mikroformy voštin, skalních říms, dutin a oken byly vytvořeny během holocénu. Nejvýraznějšími masivy jsou Maják, skupina Kapelníka a Dračí skály. Můžeme zde vidět i řadu jeskyní, skalních bran a tunelů. Hruboskalské skalní město je tvořeno slabě litifikovanými křemennými pískovci. Mocnost pískovců je 120 m a některé skalní výchozy jsou vysoké až 60 m.

Téměř celé území skalního města je pokryto lesy (97 %). Typickými porosty jsou reliktní bory, které se však zachovaly pouze roztroušeně, nejvíce na vrcholcích skalních věží nebo na skalních masivech. Lze zde najít i borové doubravy, ale s nižším zastoupením dubu. Dalším typickým porostem skalního města jsou kyselé bučiny, které pokrývají vlhké rokle mezi skalami.

Charakteristickým druhem podrostu bylinného patra je zejména borůvka černá (Vaccinium myrtillus), vřes obecný (Calluna vulgaris), brusinka obecná (Rhodococcum vitis-idaea), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), hasivka orličí (Aquilegia vulgaris) a bika chlupatá (Luzola pilosa). Ve vlhkých roklích často najdeme kapraď rakouskou (Dryopteris carthusiana) a kapraď pravou (Dryopteris dilatata). Typický je také výskyt ostřic (Carex) a rákosu obecného (Phragmites australis), zejména kolem malých lesních rybníčků. V údolích u vývěrů pramenů je běžná přeslička největší (Equisetum telmateia).Jedním z chráněných druhů rostlin je hojně vyskytující se vláskatec tajemný (Trichomanes speciosum). Nejvíce problematickým invazním druhem je borovice vejmutovka (Pinus strobus), která by mohla ohrozit ekosystémy reliktních borů. Byly zde vysazovány i jiné rychle rostoucí dřeviny jako dub červený (Quercus rubra), modřín opadavý (Larix decidua) a jedle obrovská (Abies grandis).

Přírodní rezervace Hruboskalsko je velmi navštěvovanou oblastí. Kromě horolezectví je zde běžná i turistika a cykloturistika. Návštěvníky lákají nejen výhledy na impozantní skály, ale i jedinečná příroda. Pro turisty i cyklisty zde vede mnoho značených cest. Mezi turisticky nejzajímavější místa patří, Mariánská vyhlídka nedaleko zámku Hrubá skála, odkud je jeden z nejhezčích pohledů v Českém ráji na dračí skály a Trosky. Pod zámkem Hrubá skála je hluboká rokle s šedesát pět metrů dlouhou skalní chodbou s názvem Myší díra. Mezi zajímavé přírodní památky patří Arboretum Bukovina a skalní útvar Čertova ruka. Zde se nachází archeologické naleziště a zbytky středověkého hradu. K významným kulturním památkám Hruboskalska patří hrad Valdštein, zámek Hrubá skála, památka lidové architektury Kopitcův statek a lázně Sedmihorky. Pro vícedenní návštěvu oblasti je možně využít různé možnosti ubytování, v místních penzionech nebo v příjemném kempu Sedmihorky.