Přeskočit na hlavní obsah

Hrad Kost



Kost je gotický hrad nacházející se v Českém ráji, v katastrálním území Podkost, části obce Libošovice, okres Jičín, jen několik desítek metrů od pomezí Středočeského a Královéhradeckého kraje. Od roku 1991 je soukromým majetkem italské větve českého hraběcího rodu Kinský dal Borgo. Jako jeden z mála našich hradů je umístěn nikoliv na kopci, ale v údolí na pískovcovém ostrohu, situací je srovnatelný např. s hradem Okoř u Prahy). Stojí na skalním ostrohu v místě styku tří mohutných skalnatých údolí. Jedno vede směrem na Libošovice a nazývá se Svatoprokopské (též Prokopské), další je vůbec jedno z nejkrásnějších v Českém ráji a nazývá se Plakánek. Poslední je Turnovské údolí, které je stejně jako dvě předchozí vodnaté. Dispozici obytné hranolové věže uvnitř dvojitého věnce hradeb jako jeho nejbližší analogii označila Dobroslava Menclová Karlštejn. Hrad je dosud dobře zachovaný, včetně historické krajiny okolí. Ze všech tří stran byly kolem hradu kdysi vybudovány tři rybníky: Bílý, Černý a Labutí, z nichž první dva se dochovaly dodnes. Protržením hrází těchto rybníků bylo možno proměnit okolí hradu v těžko přístupný terén. O něco dále od hradu leží další dva rybníky: severním směrem, na drobném přítoku Klenice, je to Partotický rybník a jižním směrem v Plakánku rybník Obora (Pilský).

Hrad založil a vystavěl před rokem 1349 Beneš mladší z Vartemberka, sídlem na tvrzi v Sobotce. Roku 1349 se v zakládací listině kláštera v Benátkách na Jizerou poprvé připomíná jako Beneš z Vartemberka a na Kosti. Stavbu dokončili jeho synové Petr a Markvart z Vartemberka. Koncem 14. století vystavěli na čtvrtém nádvoří kapli Panny Marie, později přesvěcenou na kapli sv. Anny, v níž byly cenné gotické sklomalby. Vdova po Petrovi z Vartemberka Škuňka se roku 1414 provdala za Mikuláše Zajíce z Házmburka, tak hrad poprvé vystřídal majitele. V první polovině 15. století získává po smrti Jana z Házmburka državy jeho poručník Zdeněk Lev z Rožmitálu, který roku 1497 prodal Kost s celým dvorem Janovi ze Šelmberka. Dalšími majiteli hradu byli: Páni ze Šelmberka (1497–1524), páni z Biberštejna (1524–1551), páni a od roku 1624 knížata z Lobkovic (1551–1637). V 17. století hrad na krátkou dobu (mezi lety 1632–1634) držel vojevůdce – vévoda Albrecht z Valdštejna, od Lobkoviců Kost koupila následně hrabata Černínové z Chudenic (ta zde byla 1637–1738), následoval Václav Kazimír hrabě Netolický z Eisenberka (od 1738) a příbuzná hrabata Vratislavové-Netoličtí (krátce do roku 1769), po nich dědil italsko-český rod dal Borgo-Netolický (do roku 1948), kterým byl hrad zkonfiskován komunistickým Československem. V letech 1953 - 1962 prošla konstrukce a interiéry hradu generální obnovou. Norbert Kinský (z Vchynic a Tetova), manžel poslední majitelky Anny Marie z rodu dal Borgo-Netolický, hrad zrestituoval v roce 1992. Nový majitel dal hrad přepsat na své syny Giovanniho a Pia Kinské dal Borgo. Pan Giovanni pak vlastní památku dodnes.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zámek Valdštejn fotografie

Valdštejn (Waldstein) je zřícenina v okrese Semily blízko Turnova, v oblasti Českého ráje. Rodový hrad pánů z Valdštejna pochází z druhé poloviny 13. století. Je jedním z nejstarších hradů v tomto kraji.Nyní je Valdštejn v držení města Turnova. Hrad postavila jedna z větví rodu Markvarticů asi v letech 1260 až 1280. Byl to zřejmě Jaroslav z Hruštice či jeho syn Zdeněk a Valdštejn se pak stal jejich rodovým sídlem, podle něhož oni i jejich potomci používali predikát páni z Valdštejna. Jsou označováni jako Valdštejnové. Jaroslav z Hruštice (Hruštice byla tvrz u Turnova) zprvu používal jméno Jaroslav z Lemberka, protože byl příslušníkem rodiny Lemberků, třetím synem Havla z Lemberka. Havel z Lemberka pocházel z rodu Markvarticů, který získal v severních Čechách rozsáhlá území za pomoc Přemyslovcům. Matkou Jaroslava byla Zdislava z Lemberka, svatořečená v roce 1995.

Prachovské skály fotografie

Prachovské skály jsou pískovcová skalní oblast, přírodní rezervace a součást Chráněné krajinné oblasti Český ráj, která se rozkládá zhruba 5 až 7 km severozápadně od Jičína mezi Prachovem, Pařezskou Lhotou, Dolním Lochovem a Blaty v Královéhradeckém kraji. Skalní masiv vznikl v období druhohor jako usazeniny mělkého křídového moře. Chráněné území je v péči AOPK ČR - regionálního pracoviště Liberecko. Geomorfologicky jsou Prachovské skály součástí celku Jičínská pahorkatina, podcelku Turnovská pahorkatina, okrsku Vyskeřská vrchovina a podokrsku Prachovská pahorkatina, jejíž jsou samostatnou geomorfologickou částí.

Vyhlídka Míru rozcestník

Vyhlídka Míru se nachází ve střední části prachovského skalního města u skal na Císařskou chodbou a poskytuje nám asi nejlepší rozhled na velké území skalního města Prachovských skal a na horizont západním směrem. Z vyhlídky je možné spatřit velké množství skalních věží a mnohdy i pohled na horolezce zdolávající některou z nich. Naproti přes údolí je možné vidět Pechovu a Šlikovu vyhlídku. Na horizontu pak můžeme spatřit siluetu symbolu Českého ráje hradu Trosky či vrchol Vyskeře. Dovede nás k ní velký i malý prohlídkový okruh. Z vyhlídky Míru je pěkný rozhled na okolní skály, Prachovskou jehlu, Madonu a Plecháč. Vidět jsou také Trosky, Vyskeř a Mužský.