Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z květen, 2020

Adršpašské jezírko

Adršpašské jezírko se nachází v národní přírodní rezervaci Adršpašsko-teplické skály. Nádherné jezírko s průzračně čistou vodou a bělostnými písečnými plážičkami vzniklo zatopením bývalého pískovcového lomu a dnes patří k nejkrásnějším skalním jezírkům v České republice.

Adršpach

Adršpach (německy Adersbach) je obec v severovýchodních Čechách pod zříceninou hradu Adršpach. Leží v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji v turistickém regionu Kladské pomezí. Adršpach má 503 obyvatel a rozlohu 1971 ha. Člení se na dvě části, Dolní Adršpach a Horní Adršpach. Adršpach leží v nadmořské výšce 554 metrů asi 5 km severovýchodně od města Teplice nad Metují a asi 23 km severně od okresního města Náchoda. Leží při hranici s městem Teplice nad Metují, s polským Slezskem a obcemi okresu Trutnov. Nejnižším bodem je místo v korytě Metuje (488 m). Nejvyšším bodem je Krupná hora (705 m). Jihozápadní část obce leží v zalesněném území Závory, kudy prochází hranice s okresem Trutnov a severněji prochází západní hranice, která je zároveň hranicí s Polskem až po Hraniční hřbet (700 m; I. zóna CHKO), kde je také nejsevernější bod Adršpachu. Odtud směřuje hranice k Dlouhému vrchu (698 m), což je kuesta, na jejímž eskarpmentu je I. zóna CHKO Broumovsko – bukoklenové lesy. Hranice pokraču...

Adršpašské jezero Pískovna

Pískovna Adršpach se nachází v národní přírodní rezervaci Adršpašsko-teplické skály. Nádherné jezírko s průzračně čistou vodou a písečnými plážičkami vzniklo zatopením bývalého pískovcového lomu a dnes patří k nejkrásnějším skalním jezírkům v České republice.

Sněžka 3D mapa

Sněžka (polsky Śnieżka, německy Schneekoppe) je se svými 1603,3 m n. m. (dříve uváděný údaj 1602 m n. m.) nejvyšší horou Krkonoš, Sudet, Slezska, Čech, i celého Česka. Vzhledem k tomu, že vrchol Sněžky leží v Polsku (zhruba o 10 cm vyšší), nejvyšším vrcholem ležícím v Česku je tedy Luční hora. Je to významná dominanta východní části Krkonoš. Přes vrchol Sněžky prochází česko-polská hranice, nejvyšší bod se nachází na polské straně hranice, několik metrů západně od kaple sv. Vavřince. Na vrchol vede ze 4,5 km vzdálené Pece pod Sněžkou kabinková lanovka. Severní, polská strana spadá do údolí řeky Lomničky, západní do Úpské rašeliny, jihozápadní část do Obřího dolu, jihovýchodní do údolí Jeleního potoka a východní přecházejí v Obří hřeben. Vrcholek hory je skalnatý a má rozlohu okolo 120 000 m². Jelikož je Sněžka nejvyšší hora v širokém okolí, je z vrcholu rozsáhlý panoramatický rozhled. Vrchol slouží jako častý turistický cíl a pro jeho dosažení je možné využít celou řadu turistických ce...

Krkonoše, Jizerské hory, Český ráj

Vážení návštěvníci serveru PetrPikora.com, stránky věnované Krkonoším, Jizerským horám a Českému ráji najdete nyní na nové české doméně PetrPikora.cz , děkuji. Po omezenou dobu budou starší příspěvky dostupné na obou doménách současně.

Hakenova vyhlídka

Jednou z mnoha vyhlídek na Velkém okruhu v Prachovských skalách je Hakenova vyhlídka. Byla pojmenována na počest profesora Hakena z blízkého Horního Lochova, který ve skalách prováděl archeologický výzkum. Hakenova vyhlídka se nalézá v centru Prachovských skal při velkém (zeleném) okruhu. Z vyhlídky je vzhledem k okolním vzrostlým stromům pouze omezený výhled, ale i tak se nabízí pohled na Krkavčí skály a k Táboru. Ideálním časem k návštěvě této vyhlídky je tedy jarní období.

Křížkovského vyhlídka

Křížkovského vyhlídka (též Vyhlídka pěveckého sboru Křížkovský, původně První pohovka) se nachází z Prachovských skalách a jedná se o první vyhlídku po červené turistické značce od Prachova, kde je vstup do skal. Název dostala podle návštěvy pražského pěveckého sboru Křížkovský ze dne 16. března 1930. Z vyhlídky je rozhled na oblast východně (Kumburk a Bradlec), severně (Tábor, Morcinov, Kozlov, Kozákov a Jinolické rybníky) a západně (severozápadně) od Prachovských skal (Trosky, Ještěd, Vyskeř, Hruboskalsko a v pozadí Krkonoše). Vyhlídka je také nazývána Vyhlídka pěveckého sboru Křížkovský, a to v upomínku na výlet jeho členů do Prachovských skal 16.3.1930.

Vyhlídka Míru rozcestník

Vyhlídka Míru se nachází ve střední části prachovského skalního města u skal na Císařskou chodbou a poskytuje nám asi nejlepší rozhled na velké území skalního města Prachovských skal a na horizont západním směrem. Z vyhlídky je možné spatřit velké množství skalních věží a mnohdy i pohled na horolezce zdolávající některou z nich. Naproti přes údolí je možné vidět Pechovu a Šlikovu vyhlídku. Na horizontu pak můžeme spatřit siluetu symbolu Českého ráje hradu Trosky či vrchol Vyskeře. Dovede nás k ní velký i malý prohlídkový okruh. Z vyhlídky Míru je pěkný rozhled na okolní skály, Prachovskou jehlu, Madonu a Plecháč. Vidět jsou také Trosky, Vyskeř a Mužský.

Hlaholská vyhlídka

Hlaholská vyhlídka - nejvýše položené vyhlídkové místo Prachovských skal. Je v pořadí druhou vyhlídkou od vstupu do skal Brankou. Její pojmenování je odvozeno od návštěvy pražského pěveckého spolku Hlaholu, jehož členové skály navštívili v roce 1887. Z Hlaholské vyhlídky se nabízí pohled na skupinu Krkavčích skal, Přivýšinu, Jinonické rybníky a masiv kopců Tábor, Bradlec, Kumburk. Vyhlídka je přístupná obočkou od zelené turistické značky. Nejvýše položená vyhlídka Prachovských skal (460 m). Pojmenována byla po pražském pěveckém spolku Hlahol, který Pachovské skály v roce 1887 navštívil. Vyhlídka nabízí východní a severovýchodní výhled.

Hruboskalsko

Hruboskalsko je přírodní rezervace vyhlášená 22. dubna 1998. S plochou 219,2 ha patří k největším skalním městům v Chráněné krajinné oblasti Český ráj. Důvodem ochrany je rozsáhlé skalní město se zachovalými reliktními bory. Hruboskalské skalní město zahrnuje stovky skalních masivů i samostatné věže, které dosahují výšky až 60 m. Díky malé odolnosti pískovce a stálému působení řady vlivů jsou skály bohaté na nejrůznější tvary a formy (voštiny, okna, brány). Hruboskalsko je součástí Geoparku Český ráj, který byl zařazen do sítě evropských geoparků v říjnu 2005. Je to jedna z nejpůvodnějších českých horolezeckých oblastí, k nejznámějším věžím patří Kapelník, Lebka, Maják a Osudová. Mezi českým horolezeckým svazem a Správou Chráněné krajinné oblasti Český ráj je uzavřena dohoda, která zahrnuje podmínky lezení na pískovci. Hruboskalské skalní město je také významnou turistickou oblastí. Mezi nejznámější památky patří zámek Hrubá skála, který byl postaven na skalním mas...

Český ráj

Český ráj (německy Böhmisches Paradies) je název pro území ve středním Pojizeří, které vyniká vysokou koncentrací přírodních i historických památek. Název Český ráj původně označoval oblast Litoměřicka (dnes zvanou Zahrada Čech), osídlenou německy mluvícím obyvatelstvem. Současné vymezení vzniklo ve 2. polovině 19. století. Jako jeho autoři bývají uváděni lázeňští hosté, kteří navštěvovali lázně Sedmihorky, první doložené použití však pochází od redaktora Václava Durycha z roku 1886. Území ležící zhruba 90 km severovýchodně od Prahy je přibližně ohraničeno městy: Sobotka, Mnichovo Hradiště, Sychrov, Frýdštejn, Železný Brod, Semily, Lomnice nad Popelkou, Železnice a Jičín. Za "srdce Českého ráje" je tradičně považován Turnov. Hlavními dominantami kraje je hora Kozákov a zřícenina hradu Trosky. Významná jsou také skalní města, především Prachovské skály, Příhrazské skály, Hruboskalsko a rybníky, např. Žabakor, Komárovský rybník a rybníky v podtroseckých a podkoste...